Aspartam: co to je, kolik ho je v nápojích a co říká EFSA

V červenci 2023 vyšly v jediný den dva odborné závěry o aspartamu a zněly protichůdně. Agentura IARC ho zařadila mezi „možné karcinogeny", zatímco expertní komise JECFA tentýž den potvrdila dosavadní bezpečný denní limit. Oba výroky přitom platí zároveň, protože každý odpovídá na jinou otázku. V článku se dozvíte, co aspartam vlastně je, kolik ho denně povoluje evropský úřad EFSA v přepočtu na plechovky a jak vychází srovnání se stévií, erythritolem a cukrem.

Co je aspartam a jak sladí?

Aspartam je umělé nízkokalorické sladidlo: bílý prášek bez zápachu, přibližně 200krát sladší než cukr. V Evropské unii je povolen jako přídatná látka a na etiketě ho najdete buď pod názvem, nebo pod kódem E 951.

V trávicím traktu se aspartam rychle a beze zbytku rozštěpí na tři složky: aminokyseliny fenylalanin a kyselinu asparagovou a na methanol. Celá molekula se podle hodnocení JECFA do krevního oběhu vůbec nedostává. V humánních studiích s dávkami až do výše denního limitu se po konzumaci aspartamu nezvýšily ani hladiny těchto tří látek v krvi.

Důležitý kontext: úplně stejné tři látky vznikají i trávením běžných potravin. Methanol je přirozeně přítomný například v ovoci a zelenině — a methanol pocházející z aspartamu tvoří podle EFSA jen malou část celkového příjmu ze stravy.

Kde všude se aspartam používá?

V potravinách se aspartam objevuje od 80. let. Najdete ho v dietních a „zero" nápojích, žvýkačkách, želatinových dezertech, zmrzlině, jogurtech a dalších mléčných výrobcích i ve snídaňových cereáliích. Slouží také jako stolní sladidlo a přidává se do výrobků pro regulaci hmotnosti.

Méně známé je, že aspartam obsahují i některé zubní pasty a léky — třeba kapky proti kašli nebo žvýkací vitamíny. Ve složení na obalu ho ale vždy dohledáte, značení je povinné.

Kolik aspartamu je bezpečné?

Bezpečnost přídatných látek se vyjadřuje hodnotou ADI, přijatelným denním příjmem. Je to množství, které může člověk konzumovat každý den po celý život, aniž by to představovalo znatelné riziko pro zdraví.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dokončil v prosinci 2013 své první úplné hodnocení aspartamu. Závěr: aspartam i jeho rozkladné produkty jsou při současné míře konzumace bezpečné a ADI 40 mg na kilogram tělesné hmotnosti a den chrání běžnou populaci včetně dětí a těhotných žen. Skutečný příjem spotřebitelů je podle EFSA hluboko pod touto hranicí. V roce 2023 došla ke stejnému číslu i komise JECFA při WHO a FAO a potvrdila ADI 0–40 mg/kg.

Co to znamená v praxi, přepočetla přímo WHO. Plechovka dietního nápoje obsahuje zhruba 200–300 mg aspartamu; dospělý o hmotnosti 70 kg by tedy musel vypít víc než 9 až 14 plechovek denně, aby limit překročil — a to za předpokladu, že aspartam nepřijímá z žádného jiného zdroje.

EFSA v hodnocení z roku 2013 šla i do detailu. Na základě zvířecích a humánních studií vyloučila, že by aspartam poškozoval geny nebo vyvolával rakovinu, a nenašla ani doklady, že by škodil mozku či nervové soustavě nebo ovlivňoval chování a poznávací funkce dětí a dospělých. Při dodržení ADI nezjistila riziko pro plod — s jedinou výjimkou žen s fenylketonurií, o které bude řeč níže.

Co znamená zařazení IARC do skupiny 2B?

V červenci 2023 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) aspartam do skupiny 2B, tedy mezi látky „možná karcinogenní pro člověka". Opřela se o omezené důkazy u lidí, konkrétně pro hepatocelulární karcinom, což je typ rakoviny jater.

Stojí za to vidět, na čem přesně závěr stojí. K dispozici byly jen tři studie (čtyři velké kohorty), které umožnily vztah hodnotit. Ve všech třech vyšla pozitivní asociace — ovšem u konzumace uměle slazených nápojů, která sloužila jen jako přibližný ukazatel příjmu aspartamu. A ani v jedné nešlo vyloučit, že výsledek způsobila náhoda, zkreslení nebo jiné vlivy životního stylu. Asociace navíc sama o sobě nedokazuje příčinu.

Klíčové je, co klasifikace IARC vyjadřuje — a co ne. Skupina 2B je třetí ze čtyř úrovní a popisuje sílu důkazů, že látka může rakovinu způsobit. Neříká nic o velikosti rizika při reálné konzumaci; dvě látky ve stejné skupině proto mohou v praxi znamenat velmi rozdílné riziko.

Souběžně hodnotila aspartam komise JECFA, která posuzuje právě riziko z potravy. Její závěr zní, že důkazy o souvislosti mezi konzumací aspartamu a rakovinou u lidí nejsou přesvědčivé, a denní limit proto nezměnila. Obě instituce se shodly, že dostupná evidence má ve všech třech větvích — lidské studie, zvířecí studie i mechanismy — podstatné limity.

Na okraj k důvěryhodnosti obou hodnocení: panely byly prověřené na střet zájmů (za IARC 25 expertů z 12 zemí, za JECFA 13 členů a 13 expertů z 15 zemí) a IARC prošla přes 7 000 odborných pramenů, z nichž do hodnocení zařadila zhruba 1 300 studií.

Kdo si musí dát pozor? Fenylketonurie a povinné značení

Jediná skupina, pro kterou bezpečnostní limit neplatí, jsou lidé s onemocněním fenylketonurie (PKU). Ti musí dodržovat dietu s nízkým obsahem fenylalaninu — aminokyseliny, která je běžnou součástí bílkovin ve stravě a která vzniká i trávením aspartamu.

Proto na to pamatují i etikety. Podle přílohy III nařízení (EU) č. 1169/2011 musí každá potravina obsahující aspartam nebo sůl aspartam-acesulfam nést upozornění „obsahuje aspartam (zdroj fenylalaninu)", případně „obsahuje zdroj fenylalaninu". Kdo se aspartamu ze zdravotních důvodů potřebuje vyhnout, najde ho tedy na obalu vždy.

Čím sladit jinak? Srovnání s dalšími sladidly

Ať už vám jde o chuť, kalorie, nebo prostě chcete cukr střídat, tady je střízlivé srovnání nejčastějších možností. Přírodní alternativy najdete v naší kategorii sladidla a sirupy.

* Cukr není přídatná látka — podle pravidel EU se mezi „sladidla" nepočítá, ADI se u něj proto neuvádí. ** Pomlčka znamená, že pro danou hodnotu nemáme v podkladech přímý zdroj, a proto ji raději neuvádíme.

K tabulce tři poznámky. Aspartamu bývá v plechovce dietního nápoje 200–300 mg a výrobky s ním nesou povinné upozornění na fenylalanin (viz výše). Steviol-glykosidy jsou extrakt z listů rostliny Stevia rebaudiana a podle hodnocení EFSA z roku 2010 nejsou genotoxické ani karcinogenní. A za pozornost stojí erythritol: je to cukerný alkohol vyráběný fermentací, EFSA mu při přehodnocení v roce 2023 poprvé stanovila denní limit kvůli projímavému účinku (výrobky proto nesou varování) — a zároveň konstatovala, že lidé s vysokou konzumací tento limit reálně překračují. Genotoxický není a příčinná souvislost jeho konzumace v potravinách se srdečně-cévním rizikem prokázána nebyla; pozorované asociace podle EFSA vyžadují další výzkum.

Co zatím nevíme?

Samy WHO a IARC v závěrech z roku 2023 vyzvaly k dalšímu výzkumu: k lépe vedeným kohortovým studiím s delším sledováním a opakovanými dotazníky a k randomizovaným studiím, včetně zkoumání drah kolem regulace inzulinu, metabolického syndromu a diabetu ve vztahu ke karcinogenitě.

Mechanistická evidence je zatím omezená. Konzistentní doklady oxidačního stresu a náznaky chronického zánětu či změn v chování buněk pocházejí z experimentálních systémů — u člověka ověřené nejsou.

A jedna věc se děje právě teď: EFSA přehodnocuje sůl aspartam-acesulfam (E 962) a v rámci toho zapracuje i studie o aspartamu publikované po roce 2013 a aktualizuje odhad, kolik ho Evropané reálně přijímají. Až bude závěr venku, tento článek podle něj upravíme. Do té doby platí jednoduché shrnutí: kdo nemá fenylketonurii a nepije desítky plechovek denně, pohybuje se hluboko pod limitem, který v roce 2023 nezávisle potvrdily dvě instituce. A kdo chce sladit jinak, má z čeho vybírat.

Zdroje

1. WHO / IARC / JECFA: Aspartame hazard and risk assessment results released. Společná tisková zpráva, 14. 7. 2023. Dostupné z: https://www.who.int/news/item/14-07-2023-aspartame-hazard-and-risk-assessment-results-released
2. IARC & JECFA: Summary of findings of the evaluation of aspartame (134. zasedání IARC Monographs, 6.–13. 6. 2023; 96. zasedání JECFA, 27. 6.–6. 7. 2023). Dostupné z: https://www.iarc.who.int/wp-content/uploads/2023/07/Summary_of_findings_Aspartame.pdf
3. Riboli E, et al. Carcinogenicity of aspartame, isoeugenol, and methyleugenol. Lancet Oncology, 2023. DOI: 10.1016/S1470-2045(23)00341-8 (souhrn hodnocení IARC Monographs, sv. 134).
4. EFSA: EFSA completes full risk assessment on aspartame and concludes it is safe at current levels of exposure. Tisková zpráva, 10. 12. 2013; Scientific Opinion on the re-evaluation of aspartame (E 951) as a food additive. EFSA Journal 2013;11(12):3496. DOI: 10.2903/j.efsa.2013.3496
5. EFSA: Aspartame — tematická stránka (aktualizace 6. 2. 2026). Dostupné z: https://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/aspartame
6. EFSA: EFSA evaluates the safety of steviol glycosides. Tisková zpráva, 14. 4. 2010; Scientific Opinion on the safety of steviol glycosides for the proposed uses as a food additive. EFSA Journal 2010;8(4):1537. DOI: 10.2903/j.efsa.2010.1537
7. EFSA: Re-evaluation of erythritol (E 968) as a food additive — Plain Language Summary, 20. 12. 2023; EFSA Journal 2023;21(12):8430. DOI: 10.2903/j.efsa.2023.8430
8. Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům — příloha III (povinné doplňkové údaje) a příloha XIV (převodní faktory pro výpočet energetické hodnoty). Znění povinných údajů dle oficiálního portálu Your Europe (europa.eu, česky); převodní faktory dle příručky „Výpočet výživové hodnoty potravin" (ÚZEI / Ministerstvo zemědělství ČR, mze.gov.cz).
9. EFSA: Sweeteners — tematická stránka (aktualizace 17. 2. 2026). Dostupné z: https://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/sweeteners

Článek má informativní a vzdělávací charakter, shrnuje závěry uvedených institucí a nenahrazuje individuální konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.