Top 10 destruktivních lží o výživě

O výživě se tvrdí spousta věcí a část z nich se navzájem vylučuje. V lednu 2026 navíc vyšla nová americká výživová doporučení, kterým odborníci vytýkají vnitřní rozpory, hlavně kolem nasycených tuků. V únoru 2026 pak přehled Cochrane ukázal, že přerušovaný půst lidem s nadváhou nebo obezitou nejspíš nepomůže zhubnout víc než běžné výživové poradenství. V tomhle textu projdeme deset častých tvrzení a u každého se podíváme na jednu věc: jak silný důkaz za ním doopravdy stojí. Někdy je to překvapivě málo, jindy naopak dost, jen o něčem jiném, než se říká.

Proč se výživová doporučení pořád mění?

Za řadou sporů o jídlo stojí jeden metodický rozdíl. Vyplatí se ho pochopit hned na začátku, protože se v textu ještě několikrát vrátí.

Pozorovací studie (například kohortové) sledují velké skupiny lidí a hledají souvislosti. Umí najít, že lidé, kteří jedí něco určitého, mívají i jiné zdravotní ukazatele. Neumí ale říct, co je příčina a co následek. Randomizované studie naopak lidi náhodně rozdělí a něco jim skutečně změní. Ty umí příčinu zachytit, ale bývají kratší a menší.

Když si tyhle dva typy odporují, není to tím, že by jedna strana lhala. Je to tím, že měří něco trochu jiného. Nejlépe je to vidět u sladidel.

Musíte snídat a jíst pětkrát denně?

K přerušovanému půstu vyšel v únoru 2026 přehled Cochrane. Zahrnul 22 randomizovaných studií s 1995 dospělými s nadváhou nebo obezitou. Ve srovnání s běžným výživovým poradenstvím (21 studií, 1430 lidí) může půst přinášet jen malý až žádný rozdíl v úbytku hmotnosti. Jistotu tohoto důkazu autoři hodnotí jako nízkou.

Podobně dopadlo srovnání s lidmi, kteří nedostali žádnou radu nebo byli na čekací listině (6 studií, 427 lidí): pravděpodobně malý až žádný rozdíl, tentokrát se střední jistotou. Průměrný rozdíl mezi skupinami byl 3,4 % výchozí hmotnosti a Cochrane ho nepovažuje za klinicky významný.

První autor přehledu Luis Garegnani k tomu v tiskové zprávě Cochrane řekl, že půst může být pro někoho rozumná možnost, ale současné důkazy neospravedlňují nadšení, které kolem něj panuje na sociálních sítích. Většina studií navíc sledovala účastníky nejvýš 12 měsíců.

A snídaně? Přehled 13 randomizovaných studií u dospělých z bohatých zemí (Sievert a kolektiv, BMJ, 2019) sloučil devět studií, které měřily příjem energie: lidé, kterým studie přidělila snídani, přijali v průměru asi o 260 kcal denně víc. V sedmi studiích, které sledovaly hmotnost, vyšel malý rozdíl, 0,44 kg, ve prospěch těch, kdo snídani vynechávali. Studie ale trvaly jen týdny a kvalitu důkazů autoři hodnotí jako nízkou. Píšou proto opatrně: přidat snídani nemusí být dobrá strategie, jak zhubnout.

Podobně je to s počtem jídel. V síťové metaanalýze randomizovaných studií se stejným příjmem energie (Schwingshackl a kolektiv, Advances in Nutrition, 2020) vedla dvě jídla denně pravděpodobně k mírně nižší hmotnosti než tři nebo šest jídel, zhruba o 1 až 1,3 kg. Autoři přesto uzavírají, že robustních důkazů pro snižování počtu jídel je málo.

Praktický závěr je nezáživný, ale poctivý: žádný z těchto přehledů nenašel v načasování nebo počtu jídel spolehlivou cestu k hubnutí. Přerušovaný půst může někomu vyhovovat. Že by ale vedl k většímu úbytku než běžné výživové poradenství, dosavadní studie neukázaly.

Jsou nasycené tuky ten hlavní problém?

Tady je ten zmíněný rozpor nových amerických doporučení.

Doporučení pro roky 2025 až 2030, zveřejněná v lednu 2026, ponechala dosavadní strop pro nasycené tuky: obecně nemají přesáhnout 10 % denního příjmu energie. Zároveň ale počítají se třemi porcemi mléčných výrobků denně a radí zařazovat plnotučné. Na vaření doporučují dát přednost olejům s esenciálními mastnými kyselinami, jako je olivový olej, a jako další možnosti uvádějí máslo nebo hovězí lůj.

Výživoví odborníci z Harvardu to spočítali. Při 2000 kcal denně odpovídá strop zhruba 22 g nasycených tuků. Pokud jsou všechny tři porce mléčných výrobků plnotučné, dají 17 g a jediná lžíce másla dalších 7 g. A to se ještě nepočítá nic dalšího, co člověk za den sní.

Frank Hu, vedoucí katedry výživy na Harvardově škole veřejného zdraví, mluví o smíšených signálech kolem červeného masa, másla a loje, které mohou vést ke zmatku a k vyššímu příjmu nasycených tuků. K olivovému oleji dodává, že obsahuje hlavně kyselinu olejovou a esenciálních mastných kyselin má ve srovnání se sójovým nebo řepkovým olejem poměrně málo. American Heart Association se obává, že doporučení k červenému masu mohou lidi nechtěně dovést nad doporučené limity nasycených tuků.

Vnitřní rozpor doporučením vytýká i analýza v odborném časopise z března 2026 (Avesani a Cuppari). Připomíná také, že doporučení tentokrát nevycházela hlavně ze zprávy poradního výboru, ale z jiného vědeckého přehledu, a že tento postup vyvolal obavy o průhlednost a možné střety zájmů.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) horní hranici pro nasycené mastné kyseliny nestanovil. Popsal ale, že s jejich příjmem roste hladina LDL cholesterolu v krvi (ve srovnání se sacharidy), a doporučil držet příjem co nejníže v rámci výživově plnohodnotné stravy. Stejný strop jako Američané, nejvýš 10 % energie z nasycených mastných kyselin, uvádí v doporučeních z roku 2023 i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Co se o tucích říct smí, je jedno ze schválených tvrzení Evropské unie: „Nahrazení nasycených tuků nenasycenými tuky ve stravě přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi.“ Používat se smí jen u potravin s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin.

Všimněte si formulace. Nemluví o nemoci, mluví o hladině cholesterolu. A hlavně neříká, že máte tuky vyřadit, ale čím nasycené tuky nahradit. Podle WHO to mohou být polynenasycené mastné kyseliny, mononenasycené mastné kyseliny z rostlinných zdrojů nebo sacharidy z potravin s přirozeným obsahem vlákniny, například z celozrnných obilovin, zeleniny, ovoce a luštěnin.

Škodí rostlinné oleje s omega-6?

Kyselina linolová je hlavní omega-6 mastná kyselina ve stravě. Pochází hlavně z rostlinných olejů, kuřecího masa, vajec, dalšího masa a ořechů. Vyčítá se jí, že spolu s kyselinou arachidonovou, která z ní v těle vzniká, může podporovat zánět a srážení krve.

Souhrn z roku 2025 (Sadeghi a kolektiv, Journal of Translational Medicine) prošel 150 publikací z pozorovacích studií, které lidi sledovaly v čase. Celkovou úmrtností se zabývalo 27 studií o příjmu omega-6 a 30 studií o jejich hladinách v krvi. Vyšší příjem i vyšší hladiny byly v obecné populaci spojeny s nižší celkovou úmrtností. Slovo „spojeny“ tam patří a je důležité: šlo o pozorovací data, takže ukazují souvislost, ne příčinu.

Souhrn má i druhou stranu. U skupin se zdravotním rizikem nebo nemocí (například u kuřáků a u lidí s cukrovkou nebo nemocí srdce a cév) se tato souvislost neukázala. A u rakoviny vaječníků a děložní sliznice vyšla opačně: vyšší příjem omega-6 byl spojen s vyšším rizikem.

EFSA už dřív uvedl, že konzistentní důkazy o škodlivém vlivu omega-6 mastných kyselin na zdraví nejsou, a horní hranici příjmu pro ně nestanovil. Kyselinu linolovou si tělo neumí vyrobit samo, proto patří mezi esenciální mastné kyseliny.

Regulatorně se dá o omega-6 říct tohle: „Kyselina linolová přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi.“ K tvrzení patří informace, že příznivého účinku se dosáhne při příjmu 10 g kyseliny linolové denně. Podobné schválené tvrzení má i kyselina alfa-linolenová, omega-3 mastná kyselina, kterou obsahuje například sójový a řepkový olej, a to při příjmu 2 g denně.

Poměr omega-6 ku omega-3 je oblíbené téma. EFSA pro něj ale žádnou hodnotu nestanovil, protože u lidí není dost dat, o která by se doporučení konkrétního poměru dalo opřít nezávisle na absolutním příjmu. Místo poměru uvádí přiměřený příjem jednotlivých kyselin: 4 % energie z kyseliny linolové, 0,5 % z kyseliny alfa-linolenové a u dospělých 250 mg EPA a DHA denně. Jak číst etiketu omega-3, popisujeme v článku o omega-3.

Tloustne se z umělých sladidel?

Tohle je učebnicová ukázka rozporu z úvodu.

Metaanalýza randomizovaných studií (Qin a kolektiv, Frontiers in Nutrition, 2025) zahrnula 9 studií s 1457 lidmi a porovnávala uměle slazené nápoje s neslazenými. Sedm studií proběhlo u lidí s nadváhou nebo obezitou a tři čtvrtiny účastníků byly ženy. Metaanalýza nenašla statisticky významný rozdíl v hmotnosti, obvodu pasu, glykemii nalačno, glykovaném hemoglobinu, cholesterolu, triglyceridech ani krevním tlaku. Jistotu důkazů hodnotí autoři jako nízkou až velmi nízkou a dvě z devíti studií finančně podpořili výrobci nápojů.

Starší přehled (Azad a kolektiv, CMAJ, 2017) ukázal obě strany najednou. Randomizované studie v něm trvaly v mediánu 6 měsíců a měly dohromady 1003 účastníků. Na index tělesné hmotnosti (BMI) v nich sladidla neměla významný vliv, tento výsledek se ale opírá jen o 242 lidí. Kohortové studie sledovaly přes 400 000 dospělých a dospívajících v mediánu 10 let. Pravidelná konzumace sladidel v nich byla spojena s vyšší hmotností a obvodem pasu a mimo jiné s častější obezitou, vysokým krevním tlakem a cukrovkou 2. typu.

Světová zdravotnická organizace k tomu v roce 2023 uvedla, že souvislost mezi sladidly a nemocemi může být zkreslená: lidé ve studiích se mohli lišit už na začátku a sladidla užívali různě. Své doporučení proto označila jako podmíněné. Zní tak, že sladidla nahrazující cukr nemají sloužit ke kontrole hmotnosti ani ke snižování rizika neinfekčních nemocí, protože dostupné důkazy naznačují, že dlouhodobě nepomáhají snížit množství tělesného tuku. Doporučení se netýká lidí s cukrovkou ani cukerných alkoholů (polyolů), kam patří xylitol nebo erythritol.

Nová americká doporučení uvádějí, že žádné množství nenutričních sladidel není součástí zdravé stravy. Mezi příklady takových sladidel jmenují i xylitol.

U náhražek cukru, například xylitolu nebo erythritolu, existují v Evropské unii dvě schválená tvrzení. Konzumace potravin nebo nápojů s nimi místo cukru „vede k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po jejich konzumaci v porovnání s potravinami/nápoji obsahujícími cukr“ a „přispívá k zachování mineralizace zubů“. Obě tvrzení mají podmínky použití, hlavně to, že náhražka ve výrobku cukr skutečně nahrazuje. Podrobněji jsme sladidla rozebrali v článcích o aspartamu a o přírodních sladidlech.

Je sója zdravá, nebo toxická?

Sója je zajímavá tím, že se o ní tvrdí obojí.

Nová americká doporučení ji řadí mezi rostlinné zdroje bílkovin. K běžným sójovým potravinám patří tofu, miso, tempeh, edamame a sójový nápoj. Sója obsahuje také isoflavony, látky strukturně podobné hormonu estrogenu, a právě ty v roce 2015 posuzoval EFSA.

Prošel dostupné studie a nenašel známky toho, že by isoflavony v dávkách běžných v doplňcích stravy škodily ženám po menopauze. Posuzoval tři orgány: prsní žlázu, dělohu a štítnou žlázu. Závěr má ale jasné hranice. Týká se jen dávek a délky užívání z hodnocených studií, tedy od tří měsíců do necelého roku. Pro ženy v přechodu a pro ženy, které měly rakovinu samy nebo v rodině, data chyběla.

Zajímavý je i pohled do evropských nařízení. Tvrzení, že sójový protein snižuje hladinu cholesterolu v krvi, Evropská komise v roce 2011 neschválila. EFSA totiž dospěl k závěru, že příčinná souvislost mezi sójovým proteinem a tímto účinkem nebyla zjištěna. Sója je běžná potravina, ale tenhle účinek jí schválený nebyl.

Japonské natto, tedy fermentované sójové boby, navíc obsahuje hodně vitamínu K2 ve formě MK-7, což rozebíráme v článku o vitamínu K2.

A jedno praktické upozornění. Podle americké informace o přípravku k levothyroxinu, léku užívanému při snížené funkci štítné žlázy, může sójová mouka lék v trávicím traktu vázat a snižovat jeho vstřebávání. Pokud takový lék užíváte, řešte sóju a její načasování se svým lékařem nebo lékárníkem, ne s internetem.

Jsou celozrnné obiloviny špatné?

Celozrnným výrobkům se vyčítá hlavně lepek a sacharidy.

Doporučení přitom stojí na jejich straně. WHO v roce 2023 uvedla, že sacharidy mají pocházet hlavně z celozrnných obilovin, zeleniny, ovoce a luštěnin. Nová americká doporučení dávají přednost celozrnným obilovinám bohatým na vlákninu, 2 až 4 porce denně, a radí výrazně omezit vysoce zpracované rafinované sacharidy, například bílý chléb.

U beta-glukanů z ovsa a ječmene navíc existuje schválené tvrzení: „Beta-glukany přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi.“ Smí ho nést jen potravina, která má v porci aspoň 1 g beta-glukanů z ovsa, ovesných otrub, ječmene nebo ječných otrub. Spotřebitel se zároveň musí dozvědět, že příznivého účinku se dosáhne při příjmu 3 g těchto beta-glukanů denně.

Jiná věc je celiakie a neceliakální glutenová senzitivita. To jsou zdravotní stavy, které patří do rukou lékaře, ne obecné pravidlo pro všechny. Rozdíl mezi nimi jsme popsali v článku o celiakii.

Jsou geneticky upravené potraviny nebezpečné?

U GMO pomůže vědět, jak to v Evropě vlastně chodí.

Geneticky upravené potraviny a krmiva musí před povolením v Evropské unii projít posouzením bezpečnosti u úřadu EFSA. Ten hodnotí mimo jiné, co přesně se v rostlině změnilo, jak se liší od běžné odrůdy včetně výživové hodnoty, možnou toxicitu, alergenní potenciál a dopad na životní prostředí. Každou žádost bere jako samostatný případ. Není to tedy tak, že by se „GMO“ schvalovalo jako celá kategorie.

O povolení pak nerozhoduje EFSA, ale Evropská komise a členské státy. Povolení se obvykle vydává na 10 let, a než se prodlouží, musí EFSA bezpečnost posoudit znovu.

Genetické úpravy plodin se podle EFSA používají hlavně ke zvýšení odolnosti vůči hmyzu a tolerance k herbicidům. Herbicidy samotné se ale posuzují zvlášť, jako přípravky na ochranu rostlin. Účinnou látku musí schválit Evropská komise po posouzení rizik úřadem EFSA a pro zbytky v potravinách platí maximální limity reziduí.

Škodí vejce srdci?

Vejce mají špatnou pověst kvůli cholesterolu ve žloutku.

Na obsahu se nic nemění. Podle české databáze složení potravin má 100 g slepičího vejce 372 mg cholesterolu a všechen je ve žloutku, bílek neobsahuje žádný. Stejných 100 g vejce má 12,5 g bílkovin.

Posun je v tom, jak se na cholesterol z jídla dívají odborné společnosti. Podle vědeckého stanoviska American Heart Association (Carson a kolektiv, Circulation, 2020) nebyl v pozorovacích studiích příjem cholesterolu ze stravy s rizikem srdečně-cévních onemocnění většinou významně spojen. Metaanalýzy intervenčních studií se ve výsledcích liší, většina ale spojuje příjem cholesterolu nad běžným průměrem s vyšším celkovým nebo LDL cholesterolem v krvi. Stanovisko radí řešit celkový stravovací vzorec místo jednoho čísla, protože doporučení s konkrétní hodnotou cholesterolu se v praxi špatně uplatňuje.

EFSA to vidí podobně. Cholesterol z jídla podle něj hladinu LDL cholesterolu v krvi zvyšuje, hlavním stravovacím faktorem je ale příjem nasycených tuků. Referenční hodnotu pro cholesterol proto nestanovil. Nová americká doporučení řadí vejce mezi bílkovinné potraviny a o cholesterolu se v nich nepíše.

Kolik vajec komu sedí, je otázka celkového jídelníčku a případně domluvy s lékařem, ne univerzální číslo z internetu. Víc o cholesterolu a krevních testech najdete v článku o cholesterolu.

Jsou nízkotučné potraviny nejlepší volba?

Označení „nízkotučný“ má v Evropské unii přesný význam: výrobek smí obsahovat nejvýš 3 g tuku na 100 g, u tekutin 1,5 g na 100 ml (u polotučného mléka 1,8 g). Podmínka se týká jen tuku. O cukru ani o energii neříká nic.

Jednotné nejsou ani autority. Nová americká doporučení radí zařazovat plnotučné mléčné výrobky bez přidaného cukru. American Heart Association dál doporučuje mléčné výrobky nízkotučné a odtučněné.

WHO v roce 2023 uvedla, že u tuku záleží na množství i na kvalitě. Dospělí mají podle ní držet celkový tuk nejvýš na 30 % příjmu energie a má jít hlavně o nenasycené mastné kyseliny.

Jedna kategorie tuků je ale vyřešená i právně. Transmastné kyseliny, s výjimkou těch, které se přirozeně vyskytují v živočišném tuku, mají v Evropské unii závazný limit: nejvýš 2 g na 100 g tuku v potravinách pro konečného spotřebitele a pro maloobchod. Nařízení je z roku 2019 a potraviny, které limit nesplňovaly, se směly uvádět na trh jen do 1. dubna 2021.

Tady je pravidlo jasné. U ostatních tuků jde spíš o to, co čím nahrazujete, jak zaznělo výše.

Kolik sacharidů a hlavně jakých?

Poslední bod se často zužuje na hádku „low carb versus low fat“. Doporučení přitom řeší i to, odkud sacharidy pocházejí.

WHO v roce 2023 zdůraznila kvalitu sacharidů: mají pocházet hlavně z celozrnných obilovin, zeleniny, ovoce a luštěnin. Dospělým doporučuje nejméně 400 g zeleniny a ovoce a nejméně 25 g přirozeně se vyskytující vlákniny denně. K množství se vyjádřil EFSA: sacharidy mají u dospělých i dětí tvořit 45 až 60 % celkového příjmu energie.

S tím souvisí glykemický index a glykemická zátěž. Index popisuje, jak moc potravina se sacharidy zvedne hladinu cukru v krvi ve srovnání s referenční potravinou, obvykle glukózou nebo bílým chlebem. Zátěž k tomu přidává snědené množství.

Obě čísla mají své meze (Venn a Green, European Journal of Clinical Nutrition, 2007). Odpověď na stejné jídlo se výrazně liší mezi lidmi i u téhož člověka. A nízký index může mít i potravina, která je energeticky vydatná a obsahuje hodně cukrů nebo nevhodných tuků, protože ty glykemickou odpověď snižují. Autoři přehledu proto radí používat index a zátěž jen spolu s dalšími výživovými ukazateli.

Nová americká doporučení zaujala tvrdý postoj k přidaným cukrům, rafinovaným sacharidům a vysoce zpracovaným potravinám. Žádné množství přidaných cukrů podle nich není součástí zdravé stravy a jedno jídlo má obsahovat nejvýš 10 g přidaných cukrů. Důraz na omezení přidaných cukrů, rafinovaných obilovin a vysoce zpracovaných potravin ocenili Frank Hu z Harvardu i American Heart Association, i když k jiným částem doporučení mají výhrady.

Klíčová čísla na jednom místě

Co zatím nevíme?

Poctivá část, protože bez ní by tenhle text byl jen další seznam jistot.

Většina studií v tomhle textu měřila ukazatele, jako je hmotnost nebo hladina cholesterolu, ne to, jak lidé dlouhodobě dopadnou. A u jednotlivých bodů zůstávají konkrétní mezery:

• Půst a načasování jídel: většina studií v přehledu Cochrane sledovala lidi nejvýš 12 měsíců a šlo převážně o bílou populaci v bohatých zemích. Studie o snídani sledovaly hmotnost v průměru sedm týdnů a příjem energie v průměru dva týdny.
• Tuky: nová americká doporučení sama uvádějí, že je potřeba další kvalitní výzkum toho, které typy tuků nejlépe podporují dlouhodobé zdraví.
• Omega-6: data jsou pozorovací a jistotu důkazů hodnotí autoři souhrnu jako velmi nízkou až střední. Metaanalýzy, ze kterých vycházeli, měly nízkou nebo kriticky nízkou metodickou kvalitu.
• Sladidla: metaanalýza nápojů nedokázala oddělit jednotlivá sladidla ani jejich dávky a studie v ní trvaly 24 až 77 týdnů. Přehled z roku 2017 našel u studií o cukrovce známky publikačního zkreslení a k popsání dlouhodobých rizik a přínosů sladidel žádá další výzkum.
• Sója: pro ženy v přechodu a pro ženy, které měly rakovinu samy nebo v rodině, neměl EFSA data, podle kterých by bezpečnost isoflavonů z doplňků posoudil.
• Glykemický index a zátěž: podle EFSA (2010) zůstávají důkazy o jejich roli při udržování hmotnosti a v prevenci nemocí souvisejících se stravou neprůkazné.
• GMO: EFSA v roce 2022 popsal mezery ve znalostech o tom, jak předpovídat, zda bílkovina vyvolá alergii.

A jedna obecná věc. Doplněk stravy ani jednotlivá potravina nejsou lék a nic z výše uvedeného není návod na léčbu nebo prevenci onemocnění. Zdravotní tvrzení o potravinách a doplňcích se v Evropské unii smí používat jen tehdy, když je schválila Evropská komise a jsou na seznamu schválených tvrzení. Proto u jednotlivých látek citujeme jen schválená znění. Kde zmiňujeme nemoci nebo úmrtnost, jde o výsledky studií, ne o vlastnost konkrétní potraviny nebo doplňku.

Zdroje

1. Garegnani LI, Oltra G, Ivaldi D, et al. Intermittent fasting for adults with overweight or obesity. Cochrane Database Syst Rev. 2026;2(2):CD015610. PMID: 41692034. DOI: 10.1002/14651858.CD015610.pub2.
2. Cochrane. Evidence behind intermittent fasting for weight loss fails to match hype. Tisková zpráva, 16. 2. 2026. https://www.cochrane.org/about-us/news/evidence-behind-intermittent-fasting-weight-loss-fails-match-hype
3. Sievert K, Hussain SM, Page MJ, et al. Effect of breakfast on weight and energy intake: systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials. BMJ. 2019;364:l42. PMID: 30700403. DOI: 10.1136/bmj.l42.
4. Schwingshackl L, Nitschke K, Zähringer J, et al. Impact of Meal Frequency on Anthropometric Outcomes: A Systematic Review and Network Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Adv Nutr. 2020;11(5):1108-1122. PMID: 32437566. DOI: 10.1093/advances/nmaa056.
5. U.S. Department of Health and Human Services, U.S. Department of Agriculture. Dietary Guidelines for Americans, 2025-2030. Leden 2026. https://cdn.realfood.gov/DGA.pdf
6. Harvard T.H. Chan School of Public Health, The Nutrition Source. Dietary Guidelines for Americans 2025-2030: Progress on added sugar, protein hype, saturated fat contradictions. 9. 1. 2026. https://nutritionsource.hsph.harvard.edu/2026/01/09/dietary-guidelines-for-americans-2025-2030/
7. American Heart Association. New dietary guidelines underscore importance of healthy eating. Prohlášení, 7. 1. 2026. https://newsroom.heart.org/news/releases-20260107-6915862
8. Avesani CM, Cuppari L. Nutritional paradoxes of the new Dietary Guidelines for Americans (2025-2030): a critical analysis. J Bras Nefrol. 2026;48(2):2026PO01. PMID: 41871332. DOI: 10.1590/2175-8239-JBN-2026-PO01en.
9. World Health Organization. WHO updates guidelines on fats and carbohydrates. 17. 7. 2023. https://www.who.int/news/item/17-07-2023-who-updates-guidelines-on-fats-and-carbohydrates
10. European Food Safety Authority. Dietary Reference Values for nutrients: Summary report. EFSA supporting publication 2017:e15121. DOI: 10.2903/sp.efsa.2017.e15121.
11. European Food Safety Authority. EFSA sets European dietary reference values for nutrient intakes. 26. 3. 2010. https://www.efsa.europa.eu/en/press/news/nda100326
12. Sadeghi R, Norouzzadeh M, HasanRashedi M, et al. Dietary and circulating omega-6 fatty acids and their impact on cardiovascular disease, cancer risk, and mortality: a global meta-analysis of 150 cohorts and meta-regression. J Transl Med. 2025;23(1):314. PMID: 40075437. DOI: 10.1186/s12967-025-06336-2.
13. Qin L, Yu Y, Yu R. Artificially sweetened beverages do not influence metabolic risk factors: a systematic review and meta-analysis. Front Nutr. 2025;12:1482719. PMID: 40416387. DOI: 10.3389/fnut.2025.1482719.
14. Azad MB, Abou-Setta AM, Chauhan BF, et al. Nonnutritive sweeteners and cardiometabolic health: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials and prospective cohort studies. CMAJ. 2017;189(28):E929-E939. PMID: 28716847. DOI: 10.1503/cmaj.161390.
15. World Health Organization. WHO advises not to use non-sugar sweeteners for weight control in newly released guideline. 15. 5. 2023. https://www.who.int/news/item/15-05-2023-who-advises-not-to-use-non-sugar-sweeteners-for-weight-control-in-newly-released-guideline
16. NIH National Center for Complementary and Integrative Health. Soy: Usefulness and Safety. Aktualizováno v dubnu 2025. https://www.nccih.nih.gov/health/soy
17. European Food Safety Authority. Isoflavones in food supplements for post-menopausal women: no evidence of harm. 21. 10. 2015. https://www.efsa.europa.eu/en/press/news/151021
18. Nařízení Komise (EU) č. 1160/2011 ze dne 14. listopadu 2011 o schválení a neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, jež se týkají snížení rizika onemocnění.
19. Levothyroxine sodium tablets. Informace o přípravku pro USA (prescribing information), revize 3/2025, oddíly 7.9 a 12.3. DailyMed, U.S. National Library of Medicine. https://dailymed.nlm.nih.gov/dailymed/drugInfo.cfm?setid=31a31756-68aa-4e01-bbb1-9d181f8d9181
20. European Food Safety Authority. Genetically modified organisms. Tematická stránka, revize 9. 7. 2026. https://www.efsa.europa.eu/en/topics/genetically-modified-organisms
21. European Food Safety Authority. Pesticides. Tematická stránka, revize 2. 10. 2026. https://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/pesticides
22. Carson JAS, Lichtenstein AH, Anderson CAM, et al. Dietary Cholesterol and Cardiovascular Risk: A Science Advisory From the American Heart Association. Circulation. 2020;141(3):e39-e53. PMID: 31838890. DOI: 10.1161/CIR.0000000000000743.
23. NutriDatabáze.cz, Databáze složení potravin ČR, verze 11.26. Vejce slepičí (FCDB ID 0078), bílek (0079), žloutek (0080). https://www.nutridatabaze.cz/potraviny/?id=78
24. Venn BJ, Green TJ. Glycemic index and glycemic load: measurement issues and their effect on diet-disease relationships. Eur J Clin Nutr. 2007;61 Suppl 1:S122-31. PMID: 17992183. DOI: 10.1038/sj.ejcn.1602942.
25. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí.
26. Nařízení Komise (EU) 2019/649 ze dne 24. dubna 2019, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006, pokud jde o transmastné kyseliny, jiné než transmastné kyseliny přirozeně se vyskytující v tucích živočišného původu.
27. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin.

Článek má informativní a vzdělávací charakter, shrnuje závěry uvedených institucí a zdrojů a nenahrazuje individuální konzultaci s lékařem nebo lékárníkem. Pro zdraví je důležitá různorodá a vyvážená strava a zdravý životní styl. Zdroje jsme naposledy ověřili 2. října 2026.