Boswellia serrata: co znamená 65 % boswellových kyselin a proč záleží na tom, jak se změřily

Na etiketách přípravků s boswellií stojí skoro pokaždé stejné číslo: 65 % boswellových kyselin. Vypadá to jako tvrdý údaj, podle kterého se dvě balení dají srovnat. Když ale maďarští analytici v roce 2024 proměřili 14 komerčně dodávaných extraktů, kritéria pro dvě hlavní sledované kyseliny splnily jen dva z nich. Celkový obsah přitom podle druhé metody vycházel.

V tomhle textu si projdeme, odkud se pryskyřice kadidlovníku bere, co v ní je, proč se stejné číslo dá změřit dvěma způsoby s různým výsledkem a co se z etikety opravdu dozvíte.

Odkud se pryskyřice kadidlovníku bere?

Kadidlovník pilovitý (Boswellia serrata) je strom, ze kterého se pryskyřice získává zářezem do kmene nebo větví. Vytečená pryskyřice ztuhne a sbírá se. Podle přehledu z roku 2018 je Indie jediným producentem této suroviny, především státy Madhjapradéš, Ándhrapradéš, Gudžarát a Džhárkhand. Hlavní komerční využití pryskyřice jsou podle téhož přehledu medicínská, náboženská a v kosmetice a parfumerii.

Objemy jsou přitom malé. Za období 2015 až 2016 vyvezla Indie 102,8 tuny, o rok později 74,56 tuny. Pěti největšími dovozci byly v letech 2016 až 2017 Trinidad a Tobago, Německo, Guatemala, Mexiko a USA.

Autoři přehledu docházejí k závěru, že poptávka trhu výrazně převyšuje množství, které jde sesbírat bez ohrožení populací stromů, a že populace indického kadidlovníku jsou kvůli tomu v úpadku. A dodávají větu, která je pro čtení etiket klíčová: právě tenhle nepoměr otevírá dveře falšování a náhradě jinými druhy.

Co jsou boswellové kyseliny?

Pryskyřice obsahuje spoustu různých látek, ale sledují se z nich hlavně takzvané boswellové kyseliny. Jde o triterpenické kyseliny a hlavních je šest: alfa-boswellová, beta-boswellová, jejich acetylované formy a dále dvě, které mají vlastní zkratky. Kyselina 11-keto-beta-boswellová se označuje KBA a acetyl-11-keto-beta-boswellová jako AKBA.

Právě tyhle dvě mají zvláštní postavení. Byly totiž zvoleny jako markery, tedy jako ukazatelové látky, podle kterých se v monografii Evropského lékopisu (úřední norma jakosti) posuzuje jakost sušené pryskyřice. Když se tedy někde mluví o obsahu, myslí se tím buď KBA a AKBA, nebo všechny kyseliny dohromady. A to je první místo, kde se dá zabloudit.

Co znamená „65 % boswellových kyselin" na etiketě?

Znamená to, že podle výrobce tvoří boswellové kyseliny 65 % hmotnosti extraktu. Háček je v tom, že se tenhle údaj dá zjistit dvěma různými metodami a každá měří něco trochu jiného.

První je HPLC, tedy kapalinová chromatografie. Ta jednotlivé látky od sebe oddělí a změří každou zvlášť, takže se s ní stanovuje obsah KBA a AKBA. Druhá je titrace, chemické stanovení, které spočítá kyseliny dohromady jako jedno číslo, takzvaný celkový obsah boswellových kyselin. Obě metody se v praxi používají a obě jsou legitimní.

Rozdíl je v tom, co která pozná. HPLC řekne, kolik je konkrétně KBA a kolik AKBA. Titrace řekne, kolik je v extraktu kyselin celkem, ale nerozliší, které to jsou.

Proč na způsobu měření tak záleží?

Tady je ten nález ze začátku. Tým z univerzity v Szegedu rozebral ve studii z roku 2024 čtrnáct komerčně dodávaných extraktů z boswellie, tedy suroviny, ze které se vyrábějí doplňky stravy, a porovnal je s referenčním standardem USP.

Obsah KBA a AKBA měřili pomocí HPLC, celkový obsah titrací. Kritéria pro KBA a AKBA splnily jen dva ze 14 vzorků. Celkový obsah přitom podle titrace odpovídal očekávanému množství u všech.

Rozdíl vysvětlila až třetí analýza. Deset ze 14 extraktů obsahovalo 6 až 11 % kyseliny citronové, tedy látky, která mezi charakteristické složky pryskyřice nepatří. Autoři to vykládají tak, že šlo o nedeklarované přidání, které má dorovnat deklarovaný celkový obsah, když se měří titrací. Sami píší, že takové ovlivnění výsledku titrace bylo prokázáno poprvé.

Je potřeba dodat dvě věci. Šlo o 14 vzorků, ne o reprezentativní průzkum trhu, takže z toho neplyne, jak rozšířené to na trhu je. A ten záměr je výklad autorů, ne přímo změřená věc. I tak z toho ale plyne, že samotné „65 %" neříká, jak se k tomu číslu došlo.

Která z těch kyselin se vlastně dostane do krve?

Tady je druhé překvapení a pro čtení etikety možná ještě zajímavější. Podle přehledu farmakokinetických dat, tedy dat o tom, co se s látkou v těle po požití děje, jsou naměřené hladiny AKBA a KBA v krvi velmi nízké. U AKBA navíc studie propustnosti ukazují na špatné vstřebávání.

Zároveň platí, že u kyseliny beta-boswellové byly naměřeny asi stonásobně vyšší hladiny v krvi.

Vzniká z toho docela zvláštní situace. Látky, podle kterých se surovina posuzuje a které výrobci na etiketách zdůrazňují, jsou zároveň ty, kterých se do krve dostane nejmíň. A ta, které se tam dostane výrazně víc, na etiketě obvykle vůbec není. Jde přitom o naměřené hladiny v krvi, ne o tvrzení, že jedna kyselina v těle dělá víc než druhá.

Proč se u boswellie řeší tuk a zvláštní formy?

Právě kvůli tomu nízkému vstřebávání. Měřilo se to několikrát a pokaždé u zdravých dobrovolníků.

V randomizované zkřížené studii z roku 2004 dostávali zdraví muži jednorázově tři kapsle odpovídající 786 mg suchého extraktu, jednou nalačno a podruhé se standardizovaným jídlem s vysokým obsahem tuku. Po tučném jídle byly plocha pod křivkou i vrcholové koncentrace kyseliny beta-boswellové, KBA a AKBA několikanásobně vyšší. Kyselina alfa-boswellová a acetyl-alfa-boswellová byly měřitelné jenom po tučném jídle, nalačno vůbec.

Druhá cesta je změnit samotnou formulaci přípravku. Ve zkřížené studii z roku 2016 dostávalo 12 zdravých dobrovolníků buď běžný extrakt, nebo extrakt navázaný na lecitin, vždy dvě kapsle po 250 mg. S výjimkou KBA se boswellové kyseliny z lecitinové formy vstřebávaly rychleji a do vyšších hladin. Je poctivé dodat, že autoři té studie jsou zaměstnanci firmy, která lecitinovou formu vyrábí.

Podobně u lipidové formy dostalo 10 zdravých dobrovolníků jednorázově 333 mg a naměřené vrcholové hladiny byly 8,04 ng/ml pro AKBA a 23,83 ng/ml pro KBA. I tady je jedním ze spoluautorů výrobce a srovnání navíc neběželo proti běžnému extraktu ve stejné studii, ale proti dříve publikovaným hodnotám.

Ve všech třech případech se měřily hladiny látek v krvi. Co z toho plyne pro zdraví, tyhle studie neřešily.

Jak vypadají tři balení vedle sebe?

Na příkladu tří přípravků z naší nabídky je vidět, kde se etikety porovnat dají a kde ne.

První dva přípravky se dají porovnat přímo, protože obě procenta znamenají totéž a liší se jen množství extraktu v kapsli. Fytosomální forma se takhle porovnat nedá vůbec. Těch 350 mg je hmotnost celého komplexu i s fosfolipidem, ne obsah kyselin, a ten na etiketě uvedený není.

A ještě jedna věc, na kterou se snadno zapomene. Doporučené denní množství si stanovuje každý výrobce sám a mezi přípravky se liší. Obsah na kapsli je proto srovnatelný, ale kapsle jako taková ne. Dívejte se vždycky na obojí.

Co si z etikety přečtete a co na ní nenajdete?

Za pozornost stojí čtyři věci.

Jestli je uvedené procento a čeho se týká. Číslo se vztahuje k extraktu, ne k celé kapsli. Když je v kapsli 400 mg extraktu se 65 %, jsou to zhruba 260 mg kyselin.

Jestli víte, které kyseliny se do toho čísla počítají. Celkový obsah a obsah KBA a AKBA nejsou totéž.

Jestli je obsah kyselin vůbec deklarovaný. U fytosomálních a kombinovaných forem bývá uvedena hmotnost celého komplexu, ze které se obsah kyselin vyčíst nedá.

A co na etiketě naopak být nemá. Boswellia patří mezi rostlinné látky s takzvanými odloženými zdravotními tvrzeními, o kterých zatím nepadlo konečné rozhodnutí Evropské komise ani členských států. EFSA jich eviduje 1548. Autorizované zdravotní tvrzení pro boswellii tedy neexistuje, a když u ní někde čtete, co dělá v těle, není to schválené tvrzení.

Celou nabídku najdete v kategorii klouby a vazy.

Co zatím nevíme?

Nevíme, jak rozšířené je dorovnávání celkového obsahu kyselinou citronovou. Čtrnáct vzorků ukazuje, že se to děje, ale neříká nic o tom, jaká část trhu se takhle chová ani jestli se to týká i hotových balení v regálech.

Nevíme, kolik boswellových kyselin je „dost" a která forma je pro člověka nejvhodnější. Studie zmíněné výše měřily hladiny v krvi u malých skupin zdravých dobrovolníků, ne dopad na zdraví, a přímé srovnání všech forem proti sobě v jedné studii chybí. U dvou z nich je navíc spoluautorem výrobce dané formulace.

A nevíme, jestli jsou markery zvolené v úřední normě ty správné. Situace, kdy se surovina posuzuje podle látek, kterých se do krve dostane nejmíň, je přinejmenším neuzavřená otázka.

Nakonec je dobré si uvědomit, že číslo na etiketě je údaj výrobce. Standardizace znamená, že se výrobce k nějakému obsahu zavázal, ne že ho někdo nezávisle změřil ve vaší šarži.

Zdroje

1. Brendler T., Brinckmann J. A., Schippmann U. Sustainable supply, a foundation for natural product development: The case of Indian frankincense (Boswellia serrata Roxb. ex Colebr.). Journal of Ethnopharmacology. 2018;225:279-286. PMID: 30031142. DOI: 10.1016/j.jep.2018.07.017.
2. Kosolapov D., Jáč P., Riasová P., Poušková J., Polášek M., Nováková L. Advances and Challenges in the Analysis of Boswellic Acids by Separation Methods. Critical Reviews in Analytical Chemistry. 2025;55(4):748-774. PMID: 38462842. DOI: 10.1080/10408347.2024.2312502.
3. Püski P., Körmöczi T., Berkecz R., Barta A., Bajtel Á., Kiss T. Rapid Detection of Adulteration in Boswellia serrata Extracts with Citric Acid by UPLC-HRMS and 1H NMR. Journal of Dietary Supplements. 2024;21(4):462-477. PMID: 38165273. DOI: 10.1080/19390211.2023.2299886.
4. Abdel-Tawab M., Werz O., Schubert-Zsilavecz M. Boswellia serrata: an overall assessment of in vitro, preclinical, pharmacokinetic and clinical data. Clinical Pharmacokinetics. 2011;50(6):349-369. PMID: 21553931. DOI: 10.2165/11586800-000000000-00000.
5. Sterk V., Büchele B., Simmet T. Effect of food intake on the bioavailability of boswellic acids from a herbal preparation in healthy volunteers. Planta Medica. 2004;70(12):1155-1160. PMID: 15643550. DOI: 10.1055/s-2004-835844.
6. Riva A., Morazzoni P., Artaria C., Allegrini P., Meins J., Savio D., Appendino G., Schubert-Zsilavecz M., Abdel-Tawab M. A single-dose, randomized, cross-over, two-way, open-label study for comparing the absorption of boswellic acids and its lecithin formulation. Phytomedicine. 2016;23(12):1375-1382. PMID: 27765357. DOI: 10.1016/j.phymed.2016.07.009.
7. Kulkarni P. D., Damle N. D., Hingorani L., Bhaskar V. H., Ghante M. R., Patil A., Gurjar M., Gota V. Pharmacokinetics of solid lipid Boswellia serrata particles in healthy subjects. Drug Metabolism and Personalized Therapy. 2021;36(3):215-221. PMID: 34412175. DOI: 10.1515/dmpt-2020-0176.
8. European Food Safety Authority. Health claims (art. 13), sekce k odloženým tvrzením pro botanikály.
9. Nejenleky.cz, složení produktů podle etiket: Boswellia serrata 400 mg SIBYL (764), Viridian Boswellia Resin 270 mg (508), Boswellia Phytosome® 350 mg Superionherbs (1249).

Článek má informativní a vzdělávací charakter, shrnuje závěry uvedených zdrojů a nenahrazuje individuální konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.