Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea): co obsahuje kořen, jaké jsou formy a jak vybírat

Když si koupíte „kořen rozchodnice", nemáte úplnou jistotu, že v balení je opravdu rozchodnice růžová. V analýze zhruba čtyřiceti přípravků neobsahovala asi pětina těch, které se tak prodávaly, vůbec rosavin, tedy látku, podle které se pravá rozchodnice růžová pozná. V tomhle textu si projdeme, co v kořeni doopravdy je, čím se liší extrakt, tinktura a čaj, a jak se v číslech na etiketě vyznat.

Co je rozchodnice růžová a odkud pochází?

Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) je vytrvalá dužnatá bylina z čeledi tlusticovitých. Roste v horách severní polokoule a hlavním obchodním zdrojem kořene je oblast Altaje v Asii. Užitkovou částí je sušený kořen a oddenek. Podle Evropské lékové agentury (EMA) jde anatomicky spíš o podzemní stonky než o pravý kořen, běžně se ale mluví o „kořeni". Druhové jméno rosea odkazuje na to, že čerstvě naříznuté podzemní části voní po růžích.

Jedna věc je důležitá hned na začátku. Rostlina roste velmi pomalu. Odhaduje se, že ve volné přírodě dosáhne zralosti až za zhruba dvacet let a dožít se může přes osmdesát let. Právě kvůli pomalému růstu a rostoucí poptávce je citlivá na nadměrný sběr. V listopadu 2022 proto byl celý rod Rhodiola zařazen do přílohy II úmluvy CITES a od února 2023 podléhá surovina v mezinárodním obchodu regulaci. Úmluva z ní vyjímá hotové výrobky zabalené k maloobchodnímu prodeji, takže se týká hlavně obchodu se samotnou surovinou, ne balíčku na pultě.

Co kořen obsahuje?

Kořen rozchodnice je chemicky pestrý. Pro jeho popis a hlavně pro posouzení pravosti jsou nejdůležitější dvě skupiny látek.

Rosaviny jsou souhrnný název pro rosavin, rosarin a rosin. Jsou to fenylpropenoidy, které se ve významném množství vyskytují jen u rozchodnice růžové. Slouží proto jako marker, tedy chemický otisk, podle kterého se pozná pravý druh.

Salidrosid, jinak zvaný rhodiolosid, je fenyletanoid. Ten obsahují i jiné druhy rodu Rhodiola, takže sám o sobě druh neurčí.

Kromě nich kořen obsahuje tyrosol, silici (asi 0,05 % sušeného oddenku), rostlinné flavonoidy a fenolové kyseliny.

Podstatné je, kolik těch látek v kořeni je. A tady platí, že obsah silně kolísá. EMA přímo uvádí, že kvantitativních dat je málo a že mezi jednotlivými rostlinami a klony jsou velké rozdíly. Roli hraje i způsob výroby. Ethanol o koncentraci kolem 70 % vytáhne z kořene dobře rosaviny, ale málo salidrosidu, zatímco slabší ethanol kolem 40 % je na salidrosid štědřejší. Dvě balení „kořen rozchodnice" tak nemusí být chemicky rovnocenná.

Čím se liší extrakt, tinktura a čaj?

Z téhož kořene se dá vyrobit několik forem: mletý sušený kořen, suchý extrakt, tinktura nebo tekutý extrakt a čaj, tedy vodný nálev.

Suchý extrakt je zakoncentrovaná forma. Na etiketě u něj bývá poměr množství suroviny k hotovému extraktu, zkráceně DER. Podle monografie EMA se suché extrakty rozchodnice vyrábějí s poměrem přibližně 1,5 až 5 : 1 (ethanol 67 až 70 %), takže z několika gramů kořene vznikne jeden gram extraktu.

Tinktura a tekutý extrakt jsou lihové výluhy. Historicky se u rozchodnice uvádí třeba tekutý extrakt v poměru 1 : 1 s ethanolem 40 %. Tinktura se dávkuje po kapkách nebo mililitrech a bývá méně zakoncentrovaná než suchý extrakt.

Čaj z kořene je tradiční severská forma. Obsah látek v nálevu je ale nízký a nestálý.

Rozdíl mezi formami není jen technický. Protože obsah rosavinů a salidrosidu závisí i na rozpouštědle, každá forma vychází z trochu jiné chemie. Nejde o srovnávání „síly", ale o to, že se liší samotné složení výsledku.

Jak vybírat kvalitní přípravek?

Na etiketě rozchodnice stojí za pozornost několik věcí.

První je druh. Hledejte na etiketě „Rhodiola rosea" a ideálně deklarovaný obsah rosavinu. Má to praktický důvod. Přifrknutí levnějšími druhy, které rosavin neobsahují, je u rozchodnice doložený problém. Ve zmíněné analýze zhruba čtyřiceti přípravků neobsahovala asi pětina těch, které se prodávaly jako Rhodiola rosea, žádný rosavin, a asi 80 % zbytku ho mělo méně než registrované přípravky. Uvedený obsah rosavinu je proto nejjednodušší kontrola.

Druhá věc je standardizace, tedy údaj, že výrobce ručí za obsah zvolené markerové látky. U rozchodnice se extrakty často standardizují typicky na 3 % rosavinů a 1 % salidrosidu. Tenhle údaj umožňuje porovnat dva přípravky mezi sebou, což vzhledem k přirozené proměnlivosti dává smysl. Když na etiketě chybí, neznamená to nekvalitní produkt, jen horší srovnatelnost.

Třetí je původ a udržitelnost. Vzhledem k zařazení do CITES serióznější dodavatel uvádí původ suroviny, případně pěstovaný zdroj místo sběru z volné přírody.

Čtvrtá je čistota. Ideál je minimum pomocných látek a doložené testování na těžké kovy a mikrobiologii.

Konkrétní příklady z naší nabídky ukazují různé formy téže suroviny. Suchý extrakt v kapslích nabízí Mercola Organic Rhodiola, kde je 340 mg extraktu z kořene v poměru 4:1 v jedné kapsli, v BIO kvalitě (USDA organic), nebo Rhodiola Rosea 90 kapslí od britské značky Viridian. Tekutou formu zastupuje Puhdistamo Rhodiola Rosea 50 ml, u níž 3 ml denní dávky odpovídají 300 mg extraktu z kořene, ve složení voda, alkohol 20 % a Rhodiola rosea. Kromě samotné rozchodnice jsou k dispozici i kombinace s dalšími rostlinnými extrakty, Enhanced Rhodiola Complex v balení po 30 nebo 90 kapslích. Celou nabídku najdete v kategorii Rhodiola rosea.

Kolik rozchodnice a na co si dát pozor?

Kolik extraktu je v jedné dávce, se u přípravků liší, proto se řiďte etiketou konkrétního výrobku. Registrované přípravky mívají 144 až 200 mg suchého extraktu na dávku, běžné doplňky stravy i více (Mercola má v kapsli 340 mg). U tekutého extraktu Puhdistamo je doporučená dávka 1 ml třikrát denně, tedy 3 ml denně, a balení vystačí na 16 dávek. Kanadská monografie doplňků stravy (Health Canada) uvádí jako horní hranici 1,8 g sušeného kořene denně.

Rozchodnice je obecně dobře snášená, přesto pár upozornění platí. Podle úřední monografie EMA se u tradičně užívaného přípravku neuvádějí žádné známé nežádoucí účinky a kontraindikací je přecitlivělost. Kvůli nedostatku údajů se ale rozchodnice nedoporučuje v těhotenství, při kojení a u osob do 18 let. Kanadská monografie navíc doporučuje neužívat ji při bipolární poruše a přestat, pokud se objeví podrážděnost nebo nespavost, a neužívat ji před spaním.

Pozornost si zaslouží i léky. Některé pokusy ve zkumavce naznačují, že látky z rozchodnice mohou tlumit jaterní enzymy, které léky odbourávají. U potkanů se sice hladiny warfarinu ani teofylinu nezměnily, u králíků ale výrazně stoupla dostupnost léku losartanu. Klinický význam u člověka není znám, takže při užívání léků, zvláště na ředění krve, je namístě poradit se s lékařem nebo lékárníkem. Na tuto možnost ostatně upozorňuje i etiketa tekutého extraktu Puhdistamo.

Co zatím nevíme?

Obsah klíčových látek v rozchodnici silně kolísá podle původu, ročníku i způsobu výroby. Dvě balení označená jako „kořen rozchodnice" proto nemusí být chemicky rovnocenná a přifrknutí jiným druhem je doložené. Standardizace a ověření druhu podle obsahu rosavinu jsou hlavní pojistky, které kupující reálně zkontroluje.

Většina toho, co se o rozchodnici píše, se navíc týká jejího užívání, kterým se tento text záměrně nezabývá, protože jde o doplněk stravy, ne o lék. Co si na etiketě ověřit dá, je právě jakost a identita suroviny, forma a obsah markerů.

Zdroje

1. Committee on Herbal Medicinal Products (HMPC), European Medicines Agency. Assessment report on Rhodiola rosea L., rhizoma et radix. EMA/HMPC/24186/2023, Final Revision 1, 20. března 2024.
2. Committee on Herbal Medicinal Products (HMPC), European Medicines Agency. European Union herbal monograph on Rhodiola rosea L., rhizoma et radix. EMA/HMPC/232091/2011.
3. Booker A. a kol. The authenticity and quality of Rhodiola rosea products. Phytomedicine. 2016. PMID: 26626192.
4. Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora (CITES). CoP19 Prop. 45: zařazení rodu Rhodiola do přílohy II. Panama, 2022 (účinnost únor 2023).
5. Health Canada, Natural and Non-prescription Health Products Directorate. Monograph: Rhodiola rosea.

Doplňky stravy nejsou náhradou pestré a vyvážené stravy ani zdravého životního stylu. Článek má informativní a vzdělávací charakter, shrnuje závěry uvedených institucí a nepopisuje účinky konkrétních výrobků.