Krásná kůže začíná ve střevě

Tuhle větu potkáte v každé druhé reklamě na doplněk. Zní logicky a je za ní kus skutečné biologie, jenže mezi „něco se tam děje" a „vezměte si tohle a bude vám lepší pleť" je pořádný kus cesty. V tomhle textu si projdeme, co střevní mikrobiom doopravdy je a co dělá, jak funguje střevní bariéra, co se myslí propustným střevem, a hlavně co se o kůži a živinách v Evropě vlastně smí říkat. Konec bude poctivý, ne prodejní.

Co je střevní mikrobiom a co dělá?

Ve střevě žije obrovské množství bakterií, řádově desítky bilionů. Není to jen pasivní osádka, ale metabolicky činná soustava, která umí věci, co lidské buňky neumí.

Nejzajímavější z nich je fermentace vlákniny. Lidské trávicí enzymy vlákninu rozložit nedokážou, takže doputuje až do tlustého střeva, kde se jí ujmou bakterie. Vzniknou přitom mastné kyseliny s krátkým řetězcem, hlavně máselná (butyrát), propionová a octová.

Máselná kyselina je pozoruhodná tím, komu slouží. Není to palivo pro celé tělo, ale hlavní zdroj energie přímo pro buňky výstelky tlustého střeva. Střevo si tedy z vlákniny nechává vyrobit vlastní palivo prostřednictvím bakterií, které v něm bydlí.

Mikrobiom se navíc podílí na tvorbě některých vitamínů, přeměňuje žlučové kyseliny a trvale komunikuje s imunitním systémem.

Jak funguje střevní bariéra?

Mezi obsahem střeva a zbytkem těla stojí jediná vrstva buněk. Zní to křehce, ale ta vrstva má hned několik pojistek.

První je hlen. Pohárkové buňky produkují hlenovou vrstvu, která bakterie fyzicky drží dál od povrchu buněk. Druhá jsou takzvané těsné spoje mezi buňkami, tedy bílkovinné zipy, které určují, co smí projít mezi buňkami. Třetí jsou antimikrobiální peptidy, které buňky střeva samy vyrábějí.

Právě máselná kyselina z předchozí sekce se podílí na údržbě téhle bariéry. Je to hezká smyčka: vláknina živí bakterie, bakterie vyrobí máselnou kyselinu, ta pomáhá udržovat střevní stěnu.

Co se doopravdy myslí propustným střevem?

Tady je potřeba oddělit dvě věci, které se v marketingu běžně slévají do jedné.

První je měřitelná zvýšená propustnost střeva. To je reálný jev, který se ve výzkumu sleduje pomocí ukazatelů v krvi nebo cukerných testů a který se objevuje u některých diagnostikovaných onemocnění. Je to předmět seriózního výzkumu.

Druhá je „propustné střevo" jako laická diagnóza, kterou si člověk sám určí podle nespecifických potíží a sám si ji řeší doplňky. Tohle druhé zavedená diagnóza není a rozhodně to není něco, co by se dalo odhadnout z toho, jak se člověk cítí.

Rozdíl je zásadní. Že se něco dá měřit ve studii, neznamená, že to má člověk sám u sebe podle čeho poznat, ani že na to existuje řešení v podobě doplňku.

Má kůže vlastní mikrobiom?

Má, a je to samostatný svět. Na kůži žijí bakterie i kvasinky a jejich složení se liší podle místa na těle, protože jiné podmínky panují na mastných partiích a jiné na suchých nebo vlhkých.

Zajímavá je role bakterie Staphylococcus epidermidis, která patří k běžné kožní osádce a podílí se na tvorbě antimikrobiálních látek na povrchu kůže. Kůže tedy není sterilní povrch, který by se měl vydezinfikovat, ale osídlené prostředí s vlastní rovnováhou.

Co víme o vztahu mezi střevem a kůží?

A tady je jádro věci, takže na rovinu.

To, že spolu střevo a kůže nějak komunikují, je hypotéza, která má oporu v mechanismech. Nabízí se cesty přes imunitní systém, přes látky, které bakterie vyrobí a které se dostanou do krve, i přes stresovou osu, která ovlivňuje obojí. Je to aktivně zkoumaná oblast a vychází k ní hodně prací.

Co z toho ale neplyne, je návod. Neexistuje schválené zdravotní tvrzení, které by spojovalo stav střeva se vzhledem nebo stavem kůže. Není to formalita: znamená to, že takový vztah zatím neprošel odborným posouzením v podobě, která by se dala uvést na obalu nebo v článku o produktu.

A ještě jedna věc, důležitější než všechno ostatní v tomhle článku. Kožní onemocnění se neřeší doplňky stravy. Pokud vás trápí dlouhodobý kožní problém, patří to k dermatologovi. Doplněk stravy není lék a tenhle text vám žádnou diagnózu ani její řešení nenabízí.

Co se o kůži a živinách smí říkat?

Tohle je konkrétní a použitelné. Pro některé živiny schválená tvrzení ve vztahu ke kůži existují a vypadají takhle.

Všimněte si dvou věcí. Zaprvé, všechna ta tvrzení mluví o normálním stavu a udržení, ne o zlepšení, omlazení nebo nadstandardním efektu. To je přesně ta hranice, kterou zákon vede: živina je podmínkou běžného fyziologického procesu, ne nástrojem, jak ho vylepšit nad rámec normálu.

Zadruhé, poslední dva řádky ukazují, kde hranice končí. Selen má schválené tvrzení pro vlasy a nehty, ale ne pro kůži. Vitamin E má tvrzení o ochraně buněk před oxidativním stresem, což je něco jiného než tvrzení o kůži. Rozdíly jsou jemné a v marketingu se běžně stírají. O zinku a jeho formách píšeme podrobněji v samostatném článku.

A co kolagen?

Když už jsme u kolagenu, patří sem jedna věc, kterou se v reklamách nedočtete.

Vitamin C má schválené tvrzení o tvorbě kolagenu. Samotný kolagen jako doplněk žádné schválené zdravotní tvrzení nemá. To neznamená, že se o něm nesmí mluvit, ale znamená to, že jakýkoli slib o účinku kolagenových doplňků na pleť stojí mimo schválený rámec.

Co pro mikrobiom dělá jídlo?

Nejzajímavější data v celém tomhle tématu přinesla studie stanfordského týmu (Wastyk a kolektiv, Cell, 2021), a to hlavně proto, že dopadla jinak, než autoři čekali.

Zdraví dospělí byli rozděleni do dvou skupin. Jedna zvýšila příjem fermentovaných potravin, tedy jogurtu, kefíru, kvašené zeleniny a podobně, druhá výrazně zvýšila příjem vlákniny. U skupiny s fermentovanými potravinami rostla rozmanitost střevního mikrobiomu a klesaly zánětlivé ukazatele v krvi. U skupiny s vysokým příjmem vlákniny se rozmanitost během té doby nezvýšila.

Autoři sami psali, že čekali opak. Jejich vysvětlení je, že na změnu rozmanitosti mikrobiomu je samotné zvýšení vlákniny za krátkou dobu málo. Vlákninu to nediskvalifikuje, protože je zdrojem pro tvorbu máselné kyseliny, jen to ukazuje, že „víc vlákniny" není totéž co „pestřejší mikrobiom".

Mimochodem, u beta-glukanů z ovsa a ječmene existuje schválené tvrzení, že přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi, při příjmu 3 g denně. To je zatím jediný takhle jasně ukotvený efekt vlákniny z obilovin.

Co mikrobiom narušuje?

Krátce a bez strašení.

Antibiotika mikrobiom prokazatelně mění, a proto se nasazují jen tam, kde jsou indikovaná. To je ale rozhodnutí lékaře, ne čtenáře článku.

Jednostranná strava s malým podílem rostlinných potravin dodá bakteriím málo substrátu. Tady platí spíš pestrost než jedna zázračná potravina.

Emulgátory v silně zpracovaných potravinách se často uvádějí jako škodlivé pro střevní hlen. Stojí za tím konkrétní data, ale je potřeba říct od koho: zásadní práce (Chassaing a kolektiv, Nature, 2015) je studie na myších, které dostávaly emulgátory v pitné vodě. Autoři sami uzavřeli, že nález odůvodňuje další zkoumání dopadu na člověka. To není totéž jako prokázaný účinek u lidí a v článcích se to běžně plete.

Co zatím nevíme?

Nejdřív k tomu, co v tomhle textu není. Nenajdete tu probiotika jako řešení kožních nebo trávicích onemocnění, doporučení, jaké testy si nechat udělat, ani seznam diagnóz spojených s mikrobiomem. Důvod je stejný ve všech případech: to je práce pro lékaře a doplněk stravy není lék.

Teď k samotné vědě. Vztah mezi mikrobiomem a kůží je mechanisticky pravděpodobný a intenzivně se zkoumá, ale drtivá většina dat u lidí je pozorovací. Ukazují souvislost, ne příčinu, a často nedokážou rozlišit, jestli změna mikrobiomu předchází kožnímu problému, nebo ho doprovází.

U tvorby mastných kyselin s krátkým řetězcem víme dost o tom, jak vznikají, ale mnohem míň o tom, co znamená jejich konkrétní naměřená hladina u konkrétního člověka.

A pak je tu obecnější potíž celé oblasti. Rozbory mikrobiomu se dají koupit, jenže zatím neexistuje shoda na tom, jak vypadá „ideální" mikrobiom a co si má člověk s výsledkem počít. To, že se něco dá změřit, ještě neznamená, že to má vypovídací hodnotu pro rozhodování.

Takže zpátky k té větě z titulku. Něco na ní je, ale rozhodně ne tolik, aby unesla to, co se pod ní prodává.

Zdroje

1. Human Microbiome Project Consortium. Structure, function and diversity of the healthy human microbiome. Nature. 2012;486:207–214. DOI: 10.1038/nature11234.
2. Wastyk HC, Fragiadakis GK, Perelman D, et al. Gut-microbiota-targeted diets modulate human immune status. Cell. 2021;184(16):4137–4153.e14. PMID: 34256014. DOI: 10.1016/j.cell.2021.06.019.
3. Chassaing B, Koren O, Goodrich JK, et al. Dietary emulsifiers impact the mouse gut microbiota promoting colitis and metabolic syndrome. Nature. 2015;519:92–96. DOI: 10.1038/nature14232. (myší model)
4. Fasano A. Zonulin and its regulation of intestinal barrier function. Physiol Rev. 2011;91(1):151–175. DOI: 10.1152/physrev.00003.2008.
5. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, seznam schválených zdravotních tvrzení (vitamin C, biotin, zinek, vitamin A, měď, selen, vitamin E, beta-glukany).
6. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin.

Článek má informativní a vzdělávací charakter, shrnuje závěry uvedených zdrojů a nenahrazuje individuální konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.