Jak vybrat probiotika: kmen, CFU a datum u počtu na etiketě

Na obalu probiotik je spousta údajů. Tři z nich rozebereme podrobně: jak se bakterie přesně jmenuje včetně označení kmene, kolik živých bakterií přípravek obsahuje (CFU) a ke kterému datu ten počet platí. Projdeme, co na etiketě žádají odborné společnosti, co změřily studie trhu včetně tří českých a co o probiotikách smí výrobce v EU tvrdit. A také, kde věda zatím jasno nemá.

Co má být na etiketě probiotik?

Slovo probiotikum má definici. Podle expertů FAO a WHO jde o živé mikroorganismy, které při podání v přiměřeném množství přinášejí hostiteli zdravotní prospěch. Právě o tuto definici se opírá Evropská komise, když samotné slovo bere jako zdravotní tvrzení. K tomu se dostaneme níž. Definice říká, co slovo znamená. O žádném konkrétním přípravku nic netvrdí.

Světová gastroenterologická organizace (WGO) v doporučení z roku 2023 uvádí, co má etiketa z vědeckého pohledu obsahovat. Mimo jiné:

• rod a druh mikroorganismu podle aktuálního názvosloví,
• označení kmene,
• počet živých mikroorganismů každého kmene na konci trvanlivosti,
• doporučené skladování a doporučenou dávku,
• kontaktní údaje pro sledování přípravku po uvedení na trh.

Podobný seznam sestavila pracovní skupina FAO a WHO už v roce 2002. Jsou to doporučení odborníků, ne výčet zákonných povinností. Panel odborníků amerického lékopisu (USP) k tomu v roce 2019 napsal, že národní předpisy tyto údaje vyžadovat nemusí, ale je vědecká shoda, že jsou důležité, aby spotřebitel věděl, co kupuje. Autoři přehledu byli podle vlastního prohlášení většinou zaměstnanci firem nebo přímo USP. Některé z těch údajů nebo jejich obdobu přitom předpisy EU vyžadují. U doplňků stravy je to doporučená denní dávka. U balených potravin obecně pak zvláštní podmínky uchování, pokud je potravina potřebuje, a jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku.

Proč nestačí rod a druh a co je kmen?

Úplné jméno probiotické bakterie má tři části: rod, druh a označení kmene, tedy kombinaci písmen a číslic. U některých bakterií se uvádí ještě poddruh. Například Lactobacillus (rod) rhamnosus (druh) GG (kmen), podle nového názvosloví Lacticaseibacillus rhamnosus GG. Označení kmenů, názvy výrobků a obchodní názvy podle WGO vědecká obec nekontroluje.

Na kmeni záleží, protože studie se dělají s konkrétními kmeny. Podle WGO je nejspolehlivější vázat výsledky studií na konkrétní kmen nebo kombinaci kmenů a na dávku, se kterou se pracovalo. Zároveň WGO připouští, že některé mechanismy zřejmě sdílí víc kmenů, druhů nebo i rodů.

Jak moc na přesném označení záleží, ukázalo hodnocení zdravotních tvrzení v EU. V první sérii stanovisek Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) k obecným zdravotním tvrzením z roku 2009 padla skoro polovina nepříznivých výsledků na chybějící údaje o látce, ke které se tvrzení váže. Jako příklad EFSA uvedla „probiotické“ bakterie a rostlinné látky. Bez jasné identifikace nemohl její panel ověřit, že se předložené důkazy týkají téže látky, pro kterou se účinek tvrdí. Stejný důvod jmenovala i v roce 2011, když zveřejnila poslední skupinu těchto hodnocení. Tvrzení o rostlinných látkách v ní nebyla.

Jak to vypadá na obalech? V české studii zveřejněné v roce 2026 mělo označení kmene na etiketě 4 z 10 přípravků. V americké studii z roku 2016 to bylo 18 z 52. V naší kategorii Probiotika je 31 položek, čtyři přípravky jsou v ní ve dvou velikostech balení. Podle stránek přípravků má označení kmene u všech mikroorganismů 11 položek, jen u některých 11, u žádného 7 a 2 uvádějí jen obchodní názvy surovin.

Druhá věc jsou názvy rodů. V roce 2020 byl rod Lactobacillus, který měl 261 druhů, rozdělen do 25 rodů. Z nich je 23 nových. Druhová jména ani označení kmenů se nezměnila. U běžných probiotických druhů začínají i nové názvy rodů písmenem L, takže zkratka „L.“ platí dál.

V rodu Lactobacillus zůstaly například L. acidophilus, L. gasseri, L. helveticus a L. delbrueckii subsp. bulgaricus. Na stránkách přípravků v naší nabídce se nové názvy zatím neprosadily: starý název u přeřazených druhů používá 21 stránek z 31 a nový žádná. Není to jiná bakterie. Podle vědecké asociace ISAPP, jejíž činnost podporují i členové z průmyslu, je jen uvedená pod jiným jménem. EFSA ve svém seznamu mikroorganismů s předpokladem bezpečnosti drží oba názvy vedle sebe.

Co znamená CFU (KTJ) a kolik miliard je dost?

CFU je zkratka pro colony forming units, česky kolonie tvořící jednotky (KTJ). Udává, kolik bakterií ze vzorku dokáže na živné půdě vyrůst ve viditelnou kolonii. Není to přesný počet buněk. Shluk nebo řetízek mnoha buněk dá jedinou kolonii. A buňky, které sice žijí, ale na půdě nevyrostou, se nezapočítají vůbec.

Kolik je dost? Podle WGO nejde stanovit dávku, která by platila pro všechna probiotika. Má vycházet ze studií u lidí. Mnoho volně prodejných přípravků podle WGO dodává 1 až 10 miliard CFU v dávce. Dva úřady, jejichž pravidla jsme četli, stanovily minimum každý jinak. Italské ministerstvo zdravotnictví žádá pro označení „probiotikum“ aspoň miliardu živých buněk denně aspoň u jednoho kmene. Menší množství připouští jen tehdy, když studie doloží, že kmen dokáže osídlit střevo. Kanadská monografie má obecné minimum 10 milionů CFU denně v součtu všech mikroorganismů v přípravku. Ani jedno není pravidlo platné v Česku.

Vyšší počet CFU podle ISAPP a amerického úřadu NIH sám o sobě neznamená lepší přípravek. U směsí víc kmenů etiketa obvykle uvádí jen celkový počet. Z 25 položek v naší nabídce, které jsou směsí, uvádí stránka přípravku počet u každého mikroorganismu zvlášť u 4. Panel USP k tomu v roce 2019 napsal, že kultivační metody, které by ve směsi spočítaly zvlášť různé kmeny téhož druhu, nejsou k dispozici.

„V době výroby“, nebo „do konce trvanlivosti“?

Živé bakterie mohou během skladování odumírat. Výrobci proto podle WGO obvykle dávají do přípravku víc bakterií, než kolik uvádějí na etiketě, aby počet neklesl pod deklarovanou hodnotu ani na konci trvanlivosti. Záleží proto na tom, ke kterému datu údaj platí. WGO píše, že odpovědní výrobci uvádějí dávku očekávanou k datu spotřeby, ne v době výroby. Americký úřad NIH radí hledat přípravky s počtem CFU na konci trvanlivosti. ISAPP ve svém letáku pro spotřebitele radí přípravkům s údajem „v době výroby“ se vyhnout, protože takový údaj nepočítá s úbytkem během skladování.

Co se s počtem během trvanlivosti stane, měřili vědci z České zemědělské univerzity. Studii zveřejnili v roce 2026. Vzali 10 kapslových doplňků z českého trhu, od každého jednu šarži, a rok je skladovali při 22 °C, v lednici a v mrazáku. Při nákupu splnilo deklarovaný počet 9 z 10. Při posledním měření před koncem trvanlivosti to byly 3 z 10 při pokojové teplotě, 6 z 10 v lednici a 6 z 10 v mrazáku. Autoři tento údaj označují jako stav na konci trvanlivosti. U šesti přípravků, kterým trvanlivost během studie skončila, jde o měření po 6 měsících, u ostatních po 12 měsících. Dva přípravky nesplnily deklarovaný počet při tomto měření při žádné ze tří teplot. Po datu minimální trvanlivosti splnil deklarovaný počet jeden z těch šesti ve všech třech teplotách a další jen v mrazáku. Autoři vybrali přípravky, které na etiketě uváděly jen celkový počet bakterií a obsahovaly laktobacily, bifidobakterie nebo obojí. Značky studie neuvádí. Studii podpořil projekt výzkumné infrastruktury METROFOOD-CZ (grant ministerstva školství) a autoři prohlašují, že střet zájmů nemají.

V americké studii z roku 2016 mělo údaj „v době výroby“ na etiketě 24 z 52 doplňků. Tyto přípravky měly v průměru nižší naměřené počty než přípravky s údajem „do expirace“. Čtyři z pěti autorů byli zaměstnanci firmy DuPont, která probiotické kultury vyrábí.

A naše nabídka? Z 31 položek v kategorii uvádí stránka přípravku počet „v době výroby“ u 11, do konce trvanlivosti u 8 a u 12 neříká, ke kterému datu počet platí. Čtyři příklady podle stránek přípravků:

U přípravku s údajem „v době výroby“ víte jen, kolik bakterií v něm bylo na začátku. Kolik jich zbude na konci trvanlivosti, z takové etikety nezjistíte.

Obsahují probiotika to, co slibuje etiketa?

Studie trhu dávají různé odpovědi. Liší se zemí, rokem i metodou, proto se jejich čísla nedají sčítat. Rok v tabulce je rok zveřejnění.

Česká studie z roku 2005 určovala bakterie kultivací do rodu, u enterokoků i do druhu. Její český souhrn mluví o udaném rodu, anglický souhrn o deklarovaných druzích. Vzorky ze studie z roku 2020 nepocházely z obchodů, ale přímo od výrobců.

Přehled univerzity v Pise z roku 2021 sečetl výsledky starších studií: složení odpovídalo etiketě u 56 ze 104 doplňků a počet živých bakterií u 44 ze 79. Zlepšení v čase autoři v zahrnutých studiích nenašli. Sami ale upozorňují, že studie používaly různé a někdy málo přísné metody a že mnohé jsou staré, takže zlepšení dnešního trhu nevylučují. Zlepšení popisuje slovinská skupina: podíl přípravků s nedostatečným počtem podle ní klesl z 65 % v roce 2010 (13 z 20) na 29 % ve studii z roku 2017 (17 přípravků) a na 12 % u vzorků z roku 2019 (3 z 26). Studie 21 přípravků z roku 2023 našla shodu u 18 z nich. Financovala ji firma Sanofi, která se podle prohlášení autorů podílela na návrhu studie, přípravě rukopisu i rozhodnutí publikovat.

Lednice, nebo pokojová teplota?

V české studii zveřejněné v roce 2026 byla pokojová teplota nejhorší ze tří podmínek. Jestli je lepší lednice, nebo mrazák, z ní rozhodnout nejde. Přitom 8 z 10 obalů uvádělo skladování při teplotě do 25 °C. Autoři v souhrnu mluví opatrně: při pokojové teplotě pozorovali trend k největším ztrátám.

Podle přehledu, který napsali zaměstnanci výrobce kultur DuPont, rozhoduje o stabilitě hlavně vlhkost přípravku (odborně vodní aktivita) a hned po ní teplota skladování. Sáček s vysoušedlem v lahvičce podle nich pomáhá držet vlhkost přípravku nízko. Panel USP uvádí, že trvanlivost mohou výrazně prodloužit chlazení, málo kyslíku a nízká vlhkost přípravku.

Stránky přípravků v naší nabídce se v pokynech liší. Lednici vždy žádá 6 z 31. Lednici po otevření žádá nebo doporučuje 5. Výslovně bez lednice se obejde 8 a pokojovou teplotu uvádějí 2. Dalších 6 píše jen „v chladu a suchu“ nebo do 25 °C. Tři stránky skladování neuvádějí a jedna si odporuje. Řiďte se obalem konkrétního přípravku.

Nalačno, nebo s jídlem? A musí být kapsle enterosolventní?

U lidí jsme v databázi PubMed našli malou studii z roku 1981, která se této otázky dotýká. Dobrovolníci v ní dostali přípravek s laktobacily rozpuštěný v odstředěném mléce. U sedmi lidí nalačno se laktobacily podle souhrnu studie zpravidla držely v horní části tenkého střeva ve zvýšeném počtu asi 3 hodiny, u čtyř lidí, kteří nalačno nebyli, až 6 hodin. Počty se mezi lidmi hodně lišily. Jaký podíl bakterií přežil, souhrn neuvádí.

Dál citujeme dva laboratorní modely trávení. V jednom (2011, první autor z firmy Institut Rosell) přežívaly bakterie z kapsle nejlépe, když se podaly s jídlem nebo 30 minut před ním, a špatně 30 minut po jídle. Ve druhém (Slovinsko 2024, osm přípravků z lékárny) byla ztráta živých bakterií nejmenší s kaší a největší s pomerančovým džusem. Pokyny na obalech těchto osmi přípravků se lišily: dva radily jídlo, dva lačný žaludek a čtyři k jídlu neradily nic. V naší nabídce radí stránky užití před jídlem nebo nalačno u 11 položek a s jídlem u 9. Jedna stránka radí první týden s jídlem a potom nalačno. Zbylých 10 stránek neuvádí, zda užívat nalačno, nebo s jídlem.

V malých studiích u lidí se měřilo také, kolik bakterií z kysaného mléka dojde živých na konec tenkého střeva. Studie, které citujeme, uvádějí podle kmene od 0,5 % po desítky procent snědeného množství. Mezi lidmi se výsledky lišily ještě víc, v jedné studii od 0,2 do 72 %. Každý kmen se zkoušel u 6 až 10 lidí, v jedné studii šlo o lidi s vývodem tenkého střeva. Vždy šlo o mléčné výrobky, ne o kapsle. Jednu studii financovala firma Danone, která se podle autorů na jejím návrhu ani vyhodnocení nepodílela. Dva autoři jsou zaměstnanci této firmy.

K enterosolventním kapslím: ISAPP v letáku pro spotřebitele uvádí, že kvalitní probiotikum nemusí mít obal odolný vůči žaludku. Přímé srovnání enterosolventní kapsle s obyčejnou kapslí při stejné dávce jsme u lidí v databázi PubMed nenašli. K jiným ochranným formám existují malé studie u lidí. Dvě z nich:

• Studie z roku 2017 (6 zdravých lidí ve skupině) srovnala kapsli s ochranným obalem, kterou souhrn uvádí pod obchodním názvem, a běžnou želatinovou kapsli. Nárůst počtu bifidobakterií a laktobacilů ve stolici se mezi skupinami statisticky významně nelišil. Podaný kmen laktobacilu ale po vysazení vydržel ve stolici déle po kapsli s ochranným obalem a autoři to hodnotí jako známku lepšího přežití. Zda byla dávka v obou kapslích stejná, souhrn studie neuvádí. Studii financovala Schwabe NA a autoři prohlašují, že střet zájmů nemají.
• Čínská studie z roku 2025 srovnala u zdravých lidí vícevrstvou kapsli a prášek se stejnou denní dávkou. Výsledek ze stolice je od 9 lidí po kapsli a od 7 lidí po prášku. Z bakterií podaného kmene nalezených ve stolici bylo po kapsli živých asi 6 %, po prášku necelá 2 %. Pět z patnácti autorů uvádí jako pracoviště farmaceutickou firmu, z jejíž sbírky zkoušený kmen pochází. Autoři prohlašují, že střet zájmů nemají.

Žádný z přípravků, které tyto dvě studie jmenují, v naší nabídce není. Kapsli se zpožděným uvolňováním nebo enterosolventní u nás uvádí 7 stránek přípravků z 31.

Co smí probiotika na obalu tvrdit?

Seznam zdravotních tvrzení schválených v EU obsahuje pro živé mikroorganismy jedinou položku. Zní: „Živé kultury v jogurtu nebo v kysaném mléce zlepšují trávení laktózy z výrobku u osob, které laktózu špatně tráví“. Podmínka použití: jogurt nebo kysané mléko musí obsahovat nejméně 100 milionů kolonie tvořících jednotek živých mikroorganismů zákysové kultury (Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus) na 1 gram. Tvrzení je tedy pro jogurt a kysané mléko, ne pro kapsle. V nařízení, které seznam obsahuje, se slovo probiotikum neobjevuje ani jednou.

V registru zdravotních tvrzení EU jsme k 2. 10. 2026 napočítali přes 340 položek, které se týkají bakterií, kvasinek nebo probiotik. Přesné číslo záleží na způsobu hledání. Stav „schváleno“ má jediná, zmíněné jogurtové kultury. U víc než poloviny ostatních registr uvádí, že potravina nebyla pro vědecké posouzení dostatečně charakterizována. Asi u třetiny uvádí, že tvrzený účinek nebyl doložen. Jedna položka je jedno navržené tvrzení, ne přípravek. EFSA navíc v pokynech z roku 2016 v části o tvrzeních k imunitnímu systému uvádí, že změna složení střevní mikrobioty nemůže být jediným podkladem zdravotního tvrzení. Má ji doprovázet důkaz příznivého fyziologického účinku nebo klinického výsledku.

A samotné slovo? Evropská komise v pokynech z roku 2007 uvádí „obsahuje probiotika“ jako příklad zdravotního tvrzení, které musí být schváleno. Evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2024 tento výklad označila za rozumný. České úřady to vidí jinak. Podle neoficiálního Národního doporučení, na kterém se shodli zástupci státních institucí a Potravinářské komory a jehož závěr uvádí i Státní zemědělská a potravinářská inspekce, se označení „Obsahuje probiotika/prebiotika“ za zdravotní tvrzení nepovažuje a bere se jako výživové tvrzení. Dokument sám dodává, že přístup v jiných členských státech může být odlišný. Formální právní status nemá ani tento dokument, ani pokyny Komise. Italské ministerstvo zdravotnictví slovo připouští u přípravků, které splní podmínky jeho pokynů, mimo jiné zmíněnou miliardu živých buněk denně aspoň u jednoho kmene.

V celé EU platí, že doplňkům stravy se nesmí připisovat prevence, léčba ani vyléčení nemocí. Slib u konkrétní nemoci proto na obalu probiotika prodávaného jako doplněk stravy být nemá.

Kdo má být s probiotiky opatrný?

Americký úřad NIH shrnuje, že u zdravých lidí probiotika pravděpodobně neškodí a nežádoucí účinky bývají mírné, například plynatost. Popsáno bylo ale několik případů infekcí s těžkým průběhem, většinou u těžce nemocných lidí nebo lidí s oslabenou imunitou. EFSA v roce 2026 uvedla, že výskyt infekcí mikroorganismy z jejího seznamu druhů s předpokladem bezpečnosti je mimořádně nízký. Jen velmi vzácně je lze připsat stravě nebo vlastní mikrobiotě člověka a takové případy jsou podle ní téměř vždy spojené s vysokými dávkami probiotických doplňků stravy podávanými velmi oslabeným pacientům. Americká FDA v roce 2023 upozornila zdravotníky, že předčasně narozeným dětem, kterým se v nemocnici podávají probiotika, hrozí invazivní onemocnění, které může skončit smrtí.

EFSA přitom lidská probiotika jako taková z hlediska bezpečnosti neposuzuje, pokud nejde o novou potravinu nebo geneticky upravený mikroorganismus. Pokud máte oslabenou imunitu nebo vážné onemocnění, anebo jde o předčasně narozené dítě, poraďte se před užitím s lékařem.

Co zatím nevíme

Jestli u lidí záleží na tom, zda probiotikum užijete nalačno, nebo s jídlem. V databázi PubMed jsme u lidí našli malou studii z roku 1981, která se té otázky dotýká. Dál citujeme jen laboratorní modely.

Jestli enterosolventní kapsle dopraví do střeva víc živých bakterií než obyčejná kapsle při stejné dávce. Takové přímé srovnání u lidí jsme v databázi PubMed nenašli. Malé studie jiných ochranných forem na tuhle otázku přímo neodpovídají.

Jak je na tom český trh jako celek. Tři studie českých pracovišť v tabulce zkoumaly 13, 35 a 10 přípravků. Dvě počítaly bakterie kultivací, třetí určovala druhy a jejich množství podle DNA. Studii, která by u českých přípravků ověřila zároveň počet živých bakterií a totožnost druhů metodami DNA, jsme v databázi PubMed nenašli.

Jaká dávka je potřeba. Podle WGO ji obecně stanovit nejde.

Jaké jsou dlouhodobé účinky užívání. Přehled bezpečnosti z roku 2011 uvádí, že jsou z velké části neznámé.

Zdroje

1. FAO/WHO. Probiotics in food: Health and nutritional properties and guidelines for evaluation. FAO Food and Nutrition Paper 85. FAO/WHO, 2006. ISBN 92-5-105513-0. Obsahuje i zprávu pracovní skupiny z roku 2002.
2. Hill C., Guarner F., Reid G. a kol. Expert consensus document. The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology. 2014;11(8):506-514. PMID: 24912386. DOI: 10.1038/nrgastro.2014.66.
3. World Gastroenterology Organisation. WGO Global Guidelines: Probiotics and prebiotics. Únor 2023. https://www.worldgastroenterology.org/guidelines/probiotics-and-prebiotics
4. Jackson S. A., Schoeni J. L., Vegge C. a kol. Improving End-User Trust in the Quality of Commercial Probiotic Products. Frontiers in Microbiology. 2019;10:739. PMID: 31105649. DOI: 10.3389/fmicb.2019.00739.
5. EFSA. EFSA finalises the assessment of ‘general function’ health claims. Zpráva z 28. 7. 2011. https://www.efsa.europa.eu/en/press/news/110728
6. EFSA. EFSA delivers its first series of opinions on ‘general function’ health claims. Zpráva z 1. 10. 2009. https://www.efsa.europa.eu/en/press/news/091001
7. Zheng J., Wittouck S., Salvetti E. a kol. A taxonomic note on the genus Lactobacillus: Description of 23 novel genera, emended description of the genus Lactobacillus Beijerinck 1901, and union of Lactobacillaceae and Leuconostocaceae. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology. 2020;70(4):2782-2858. PMID: 32293557. DOI: 10.1099/ijsem.0.004107.
8. ISAPP (International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics). Sanders M. E., Lebeer S. New names for important probiotic Lactobacillus species (2020), infografiky Your guide to new probiotic names: Lactobacillus (2020), Deciphering a Probiotic Label (verze pro EU, © 2022), Probiotic Checklist (2018) a Probiotics: Dispelling Myths (2018), dále stránka About ISAPP. https://isappscience.org
9. EFSA Panel on Biological Hazards (BIOHAZ). Update of the list of QPS-recommended biological agents intentionally added to food or feed as notified to EFSA 12: suitability of taxonomic units notified to EFSA until March 2020. EFSA Journal. 2020;18(7):e06174. PMID: 32760463. DOI: 10.2903/j.efsa.2020.6174.
10. Brousilova T., Vlkova E., Neuzil-Bunesova V., Musilova S., Kadlec-Modrackova N. Storage temperature as a determinant of probiotic long-term stability in commercial dietary supplements. Frontiers in Nutrition. 2026;13:1933900. PMID: 42824401. DOI: 10.3389/fnut.2026.1933900.
11. Morovic W., Hibberd A. A., Zabel B., Barrangou R., Stahl B. Genotyping by PCR and High-Throughput Sequencing of Commercial Probiotic Products Reveals Composition Biases. Frontiers in Microbiology. 2016;7:1747. PMID: 27857709. DOI: 10.3389/fmicb.2016.01747.
12. Ministero della Salute. Guidelines on probiotics and prebiotics. Revize březen 2018. https://www.salute.gov.it/new/sites/default/files/imported/C_17_pubblicazioni_1016_ulterioriallegati_ulterioreallegato_0_alleg.pdf
13. Health Canada. Probiotics (monografie pro přírodní zdravotní produkty). 24. 4. 2026. https://webprod.hc-sc.gc.ca/nhpid-bdipsn/atReq?atid=probio&lang=eng
14. National Institutes of Health, Office of Dietary Supplements. Probiotics. Fact Sheet for Health Professionals. Aktualizace 25. 3. 2025. https://ods.od.nih.gov/factsheets/Probiotics-HealthProfessional/
15. Příbramská V., Juránková J., Lata J., Šenkyřík M., Kroupa R. Obsah bakterií v probioticích dostupných na českém trhu (anglický název v databázi PubMed: Evaluation of labeling and content of probiotics available in the Czech Republic). Vnitřní lékařství. 2005;51(12):1351-1355. PMID: 16430101.
16. Kralik P., Duskova M., Klanica M., Dziedzinska R. Novel and simple qPCR system for the detection and quantification of the probiotic bacteria in food supplements. Journal of Food Measurement and Characterization. 2025;19(5):3288-3300. DOI: 10.1007/s11694-025-03181-1.
17. Mohar Lorbeg P., Golob M., Kramer M., Treven P., Bogovič Matijašić B. Evaluation of Dietary Supplements Containing Viable Bacteria by Cultivation/MALDI-TOF Mass Spectrometry and PCR Identification. Frontiers in Microbiology. 2021;12:700138. PMID: 34349743. DOI: 10.3389/fmicb.2021.700138.
18. Zawistowska-Rojek A., Rybak J., Smoleń P. a kol. Evaluating the Quality of Selected Commercial Probiotic Products, Both Dietary Supplements and Foods for Special Medical Purposes. Foods. 2026;15(2):373. PMID: 41596971. DOI: 10.3390/foods15020373.
19. Shehata H. R., Newmaster S. G. Combined Targeted and Non-targeted PCR Based Methods Reveal High Levels of Compliance in Probiotic Products Sold as Dietary Supplements in United States and Canada. Frontiers in Microbiology. 2020;11:1095. PMID: 32582075. DOI: 10.3389/fmicb.2020.01095.
20. Mazzantini D., Calvigioni M., Celandroni F., Lupetti A., Ghelardi E. Spotlight on the Compositional Quality of Probiotic Formulations Marketed Worldwide. Frontiers in Microbiology. 2021;12:693973. PMID: 34354690. DOI: 10.3389/fmicb.2021.693973.
21. Ghelardi E., Mazzantini D., Celandroni F. a kol. Analysis of the microbial content of probiotic products commercialized worldwide and survivability in conditions mimicking the human gut environment. Frontiers in Microbiology. 2023;14:1127321. PMID: 37234535. DOI: 10.3389/fmicb.2023.1127321.
22. Fenster K., Freeburg B., Hollard C., Wong C., Rønhave Laursen R., Ouwehand A. C. The Production and Delivery of Probiotics: A Review of a Practical Approach. Microorganisms. 2019;7(3):83. PMID: 30884906. DOI: 10.3390/microorganisms7030083.
23. Robins-Browne R. M., Levine M. M. The fate of ingested lactobacilli in the proximal small intestine. American Journal of Clinical Nutrition. 1981;34(4):514-519. PMID: 6784568. DOI: 10.1093/ajcn/34.4.514.
24. Tompkins T. A., Mainville I., Arcand Y. The impact of meals on a probiotic during transit through a model of the human upper gastrointestinal tract. Beneficial Microbes. 2011;2(4):295-303. PMID: 22146689. DOI: 10.3920/BM2011.0022.
25. Treven P., Paveljšek D., Bogovič Matijašić B., Mohar Lorbeg P. The Effect of Food Matrix Taken with Probiotics on the Survival of Commercial Probiotics in Simulation of Gastrointestinal Digestion. Foods. 2024;13(19):3135. PMID: 39410170. DOI: 10.3390/foods13193135.
26. Pochart P., Marteau P., Bouhnik Y., Goderel I., Bourlioux P., Rambaud J. C. Survival of bifidobacteria ingested via fermented milk during their passage through the human small intestine: an in vivo study using intestinal perfusion. American Journal of Clinical Nutrition. 1992;55(1):78-80. PMID: 1728822. DOI: 10.1093/ajcn/55.1.78.
27. Marteau P., Pochart P., Bouhnik Y., Zidi S., Goderel I., Rambaud J. C. Survival of Lactobacillus acidophilus and Bifidobacterium sp. in the small intestine following ingestion in fermented milk. A rational basis for the use of probiotics in man (článek francouzsky, název podle databáze PubMed). Gastroentérologie Clinique et Biologique. 1992;16(1):25-28. PMID: 1537478.
28. Vesa T., Pochart P., Marteau P. Pharmacokinetics of Lactobacillus plantarum NCIMB 8826, Lactobacillus fermentum KLD, and Lactococcus lactis MG 1363 in the human gastrointestinal tract. Alimentary Pharmacology & Therapeutics. 2000;14(6):823-828. PMID: 10848668. DOI: 10.1046/j.1365-2036.2000.00763.x.
29. Zaccaria E., Klaassen T., Alleleyn A. M. E. a kol. L. rhamnosus CNCM I-3690 survival, adaptation, and small bowel microbiome impact in human. Gut Microbes. 2023;15(1):2244720. PMID: 37589280. DOI: 10.1080/19490976.2023.2244720.
30. Mai V., Waugh S., Byrd D., Simpson D., Ukhanova M. Novel encapsulation improves recovery of probiotic strains in fecal samples of human volunteers. Applied Microbiology and Biotechnology. 2017;101(4):1419-1425. PMID: 27796434. DOI: 10.1007/s00253-016-7915-8.
31. Liu F., Dong B., Wang Z. a kol. Survival and safety evaluation of Bifidobacterium longum subsp. longum ZS-8 in healthy adults, determined using PMAxx-qPCR and amplicon sequencing. Microbiology Spectrum. 2025;13(11):e0286124. PMID: 40981476. DOI: 10.1128/spectrum.02861-24.
32. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí. Příloha, konsolidované znění k 20. 8. 2025. CELEX 02012R0432-20250820.
33. Evropská komise. Registr zdravotních tvrzení EU (EU Register of Health Claims), stav k 2. 10. 2026. https://ec.europa.eu/food/food-feed-portal/screen/health-claims/eu-register
34. EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA). Guidance on the scientific requirements for health claims related to the immune system, the gastrointestinal tract and defence against pathogenic microorganisms. EFSA Journal. 2016;14(1):4369. DOI: 10.2903/j.efsa.2016.4369.
35. Evropská komise. Guidance on the implementation of Regulation N° 1924/2006 on nutrition and health claims made on foods. Conclusions of the Standing Committee on the Food Chain and Animal Health. 14. 12. 2007. https://food.ec.europa.eu/system/files/2016-10/labelling_nutrition_claim_reg-2006-124_guidance_en.pdf
36. Evropský veřejný ochránce práv. Rozhodnutí ve věci 2273/2023/MIK ze dne 20. 12. 2024. https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/197581
37. Ministerstvo zemědělství ČR. Příručka pro provozovatele potravinářských podniků k označování potravin podle předpisů EU 2023 (obsahuje Národní doporučení přístupu k některým označením potravin z 21. 11. 2013, aktualizované 6. 6. 2016 a 21. 8. 2017). https://mze.gov.cz/public/portal/mze/potraviny/publikace-a-dokumenty/publikace/prirucky-pro-provozovatele/prirucka-pro-provozovatele-3
38. Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Vodítka k problematice zdravotních a výživových tvrzení, přílohy, aktualizace 3. 1. 2024. https://www.szpi.gov.cz/clanek/vyzivova-a-zdravotni-tvrzeni-voditka-k-problematice-zdravotnich-a-vyzivovych-tvrzeni.aspx
39. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy. Konsolidované znění k 26. 11. 2025. CELEX 02002L0046-20251126.
40. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Články 9 a 25, konsolidované znění k 1. 4. 2025. CELEX 02011R1169-20250401.
41. EFSA Panel on Biological Hazards (BIOHAZ). Update of the list of QPS-recommended biological agents intentionally added to food or feeds as notified to EFSA. EFSA Journal. 2026;24(1):e9823. PMID: 41583337. DOI: 10.2903/j.efsa.2026.9823.
42. U.S. Food and Drug Administration. Warning Regarding Use of Probiotics in Preterm Infants. Dopis zdravotníkům z 29. 9. 2023. https://www.fda.gov/media/172606/download
43. Hempel S., Newberry S., Ruelaz A. a kol. Safety of probiotics used to reduce risk and prevent or treat disease. Evidence Report/Technology Assessment. 2011;(200):1-645. PMID: 23126627.
44. Nejenleky.cz, údaje ze stránek 31 položek v kategorii Probiotika (stav k 2. 10. 2026).

Článek má informativní a vzdělávací charakter. Shrnuje doporučení odborných společností, pravidla EU a závěry uvedených studií, doplněné o naše vlastní počítání údajů ze stránek přípravků a z registru EU, a nenahrazuje konzultaci s lékařem nebo lékárníkem. Doplňky stravy nejsou určeny k léčbě ani prevenci nemocí a nejsou náhradou pestré stravy.