Celiakie a glutenová senzitivita vše o nesnášenlivosti lepku podle současné vědy

Celiakie a glutenová senzitivita

Aktualizováno podle evropských doporučení ESsCD 2025, doporučení ESPGHAN a ACG a přehledu v časopise The Lancet z roku 2025.

10 klíčových bodů

• Celiakie je autoimunitní onemocnění, nikoliv alergie. Podle celosvětového přehledu ji má 0,7 % lidí potvrzenou biopsií a 1,4 % má pozitivní krevní test.
• Diagnostika začíná testem anti-tTG IgA spolu s celkovým IgA. U dětí a nově i u vybraných dospělých do 45 let je za přesných podmínek možná diagnóza bez biopsie.
• Nikdy nenasazujte bezlepkovou dietu před dokončením diagnostiky! Testy musí proběhnout, dokud jíte lepek.
• Glutenová senzitivita (NCGS): asi 10 % dospělých uvádí potíže po lepku nebo pšenici, v kontrolovaných testech ale reaguje přímo na lepek jen 16 až 30 % z nich. U mnoha lidí se na potížích podílejí zkvasitelné sacharidy (FODMAP) a očekávání.
• Bezlepková dieta je celoživotní. Certifikovaný bezlepkový oves je podle ESsCD bezpečný, malá část lidí ho ale nesnáší. Čisté destiláty a přírodní vína řadí česká Společnost pro výživu mezi bezpečné nápoje.
• Pozor na nutriční deficity: vláknina, železo, folát, B12, vápník, vitamin D.
• Probiotika: podle ESsCD 2025 zatím není dost důkazů, aby se k bezlepkové dietě doporučovala, ani aby se od nich odrazovalo.
• Celiakie je spojena s řídnutím kostí a vyšším rizikem zlomenin. Riziko zhoubných nádorů je u celiakie bez komplikací jen mírně zvýšené a s dodržováním diety klesá.
• Nové léky (ZED1227 a další) jsou ve vývoji, zatím není žádný schválen.
• Celoživotní lékařské sledování je nezbytné.

1. Co je celiakie

Celiakie je chronické autoimunitní onemocnění vyvolané lepkem u geneticky predisponovaných lidí. Není to alergie ani pouhé střevní onemocnění. Podle doporučení Americké gastroenterologické společnosti (ACG 2023) se svými projevy podobá spíš onemocnění celého těla než izolované nemoci střeva.

Lepek (gluten) je souhrnný název pro bílkoviny pšenice, žita a ječmene. U pšenice k nim patří gliadiny, u ječmene hordeiny. Pro celiaky se za škodlivé považují i příbuzné druhy pšenice, například špalda a kamut (Colombo a kol. 2021). Peptidy z lepku odolávají úplnému strávení a v tenkém střevě u geneticky vnímavých lidí spouštějí imunitní reakci.

Epidemiologie: podle metaanalýzy 96 studií (Singh a kol. 2018) má celosvětově pozitivní krevní test 1,4 % lidí a biopsií potvrzenou celiakii 0,7 %. V Evropě je to podle biopsií 0,8 %. Velká část případů podle ESsCD zůstává nediagnostikována. V Česku bylo v roce 2023 s diagnózou celiakie vedeno 27 629 lidí (analýza Ústavu zdravotnických informací a statistiky pro Společnost pro bezlepkovou dietu).

2. Kdo je v riziku

Genetika: 90 až 95 % nemocných nese variantu HLA-DQ2.5, zbylých 5 až 10 % nese HLA-DQ8 nebo HLA-DQ2.2. Tyto varianty jsou nutnou, ale ne postačující podmínkou vzniku celiakie. Negativní test HLA proto celiakii prakticky vylučuje, pozitivní výsledek ale sám o sobě mnoho neříká (ESsCD 2025).

Spouštěče: kromě lepku se podle ESsCD 2025 jako spouštěče uvádějí střevní infekce, některé léky (například interferon alfa) a operace. Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) v roce 2024 uvedla: kojení (v jakémkoli množství a délce) riziko celiakie nesnižuje. Zavedení lepku kdykoli mezi ukončeným 4. a 12. měsícem celkový výskyt celiakie neovlivňuje. V pozorovacích studiích u dětí se zvýšeným rizikem bylo vyšší množství lepku v prvních letech života spojeno s vyšším rizikem celiakie. Bezpečné množství ale neznáme, a proto zatím nelze doporučit, kolik lepku by děti měly jíst. Doporučení z roku 2024 jsou v zásadě stejná jako v roce 2016.

Rizikové skupiny: příbuzní prvního stupně (celoživotní riziko 5 až 10 %), lidé s diabetem 1. typu (celiakii jich má 5,1 až 6 %), s autoimunitním onemocněním štítné žlázy, s Downovým, Turnerovým nebo Williamsovým syndromem a se selektivním nedostatkem IgA (ESsCD 2025).

3. Jak celiakie poškozuje tělo

Enzym tkáňová transglutamináza 2 (tTG) v tenkém střevě upravuje peptidy z lepku (deamidace). Upravené peptidy silněji aktivují T-lymfocyty a to vede k poškození sliznice (Schuppan a kol. 2021). Imunitní buňky předkládají peptidy T-lymfocytům pomocí molekul HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8 a ve střevě vzniká zánět (ESsCD 2025). V krvi se objevují protilátky proti tTG. Na biopsii je vidět úbytek klků (vilózní atrofie), zvětšení krypt (hyperplazie krypt) a přibývání lymfocytů ve výstelce střeva (intraepiteliální lymfocyty).

Úbytek klků zmenšuje plochu, kterou střevo vstřebává živiny. Podle ESsCD 2025 bývá při diagnóze častý nedostatek železa, vitaminu D a dalších vitaminů rozpustných v tucích (A, E, K), zinku a mědi. Mezi živiny, kterých mívají celiaci málo, patří i vápník, vitamin B12 a vláknina.

Projevy mimo střevo zahrnují kůži (dermatitis herpetiformis Duhring), nervový systém (glutenová ataxie, periferní neuropatie), reprodukci (kapitola 10), játra (zvýšené jaterní testy), kosti (osteoporóza), zuby (defekty skloviny) i psychiku (deprese, úzkost).

4. Příznaky: klasické i atypické

4.1 Klasická forma

Průjem, mastná stolice (steatorea), hubnutí a u dětí neprospívání. Mezi příznaky, kvůli kterým se má celiakie vyšetřit, patří podle ESsCD 2025 i nadýmání po jídle a opakované bolesti břicha.

4.2 Neklasická forma

Chronický nedostatek železa a nevysvětlená chudokrevnost, předčasná osteoporóza se zlomeninami po malém úrazu, opakované afty, syndrom chronické únavy, periferní neuropatie, nevysvětlená ataxie nebo epilepsie, zvýšené jaterní testy, dermatitis herpetiformis, gynekologické potíže (kapitola 10) a defekty zubní skloviny. ESsCD 2025 je všechny řadí mezi důvody vyšetřit celiakii.

4.3 Subklinická (tichá) forma

Při diagnóze žádné příznaky, ale pozitivní protilátky a úbytek klků na biopsii. Na takové případy se přichází například při vyšetření rizikových skupin. ESsCD doporučuje vyšetřit příbuzné prvního stupně i bez příznaků a lidi s Downovým, Turnerovým nebo Williamsovým syndromem.

4.4 Potenciální celiakie

Trvale pozitivní protilátky a přítomnost HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8, ale sliznice bez úbytku klků (Marsh 0 až I). Definitivní diagnózu celiakie podle ESsCD 2025 stanovit nelze. U dětí v této situaci ESPGHAN 2020 doporučuje pečlivé sledování.

5. Diagnostika podle ESsCD 2025 a ESPGHAN 2020

5.1 Sérologie

Prvním testem je protilátka anti-tTG IgA spolu s celkovým IgA, které odhalí nedostatek IgA. Test musí proběhnout, dokud člověk jí lepek. Při nedostatku IgA se používají testy IgG (anti-tTG IgG nebo anti-DGP IgG); jejich negativní výsledek celiakii nevylučuje. Starší testy na protilátky proti gliadinu (AGA) jsou podle ESsCD méně přesné.

5.2 Biopsie: kdy ano, kdy ne

Děti (ESPGHAN 2020): diagnózu lze stanovit bez biopsie, pokud je anti-tTG IgA aspoň desetkrát nad horní hranicí normy, protilátky EMA IgA vyjdou pozitivně ve druhém, samostatném odběru krve a rodina s tím souhlasí.

Dospělí (ESsCD 2025): přístup bez biopsie rozšiřuje i na vybrané dospělé do 45 let, pokud je anti-tTG IgA aspoň desetkrát nad horní hranicí normy a výsledek potvrdí druhý odběr. Rozhoduje specialista po domluvě s pacientem a postup se nehodí při varovných příznacích, jako je krev ve stolici nebo potíže s polykáním. Jinak je potřeba biopsie, nejméně čtyři vzorky z druhé části dvanáctníku.

Zásadní chyba: nasadit bezlepkovou dietu před dokončením diagnostiky! Na dietě se protilátky obvykle vrátí k normálu a výsledky pak vyjdou falešně negativní. Zlepšení po vysazení lepku má podle ESsCD pro diagnózu celiakie velmi nízkou výpovědní hodnotu. Pokud člověk už dietu drží, je nutná glutenová zátěž: u dospělých podle ESsCD 2025 nejméně 3 g lepku denně po dobu 6 týdnů. Předtím ESsCD doporučuje vyšetřit HLA, protože negativní výsledek celiakii vylučuje.

6. Tři různé poruchy: neplést!

6.1 Celiakie: autoimunitní

Diagnóza, která vyžaduje celoživotní bezlepkovou dietu.

6.2 Alergie na pšenici: zprostředkovaná IgE

Reakce často nastupuje rychle, během minut až hodin po snědení pšenice, například jako kopřivka, dýchací potíže nebo anafylaxe. Vyšetřuje se kožními testy (prick) a specifickými IgE protilátkami (ESsCD 2025).

6.3 Neceliakální glutenová senzitivita (NCGS)

Přehled v časopise The Lancet (2025) ji označuje za oblast s velkými nejistotami. Asi 10 % dospělých na světě uvádí, že jim vadí lepek nebo pšenice. Podle metaanalýz ale v kontrolovaných provokačních studiích vyvolá lepek příznaky jen u 16 až 30 % z nich. Výklad přitom omezuje rozdílná metodika studií, mimo jiné to, že testovací přípravky obsahovaly i zkvasitelné sacharidy.

U mnoha lidí se na potížích podílí i něco jiného než lepek:

• FODMAP. Pšenice obsahuje fruktany, které patří mezi zkvasitelné sacharidy FODMAP. V norské studii Skodje a kol. (59 lidí se samy hlášenou citlivostí na lepek, dvojitě zaslepená zkřížená studie) vyvolaly fruktany víc potíží než lepek. Po lepku byly potíže stejné jako po placebu.
• ATI (inhibitory amylázy a trypsinu). ESsCD 2025 je uvádí jako možný spouštěč, zatím ale jen na základě náznaků.
• Nocebo efekt. Potíže z očekávání byly u citlivosti na pšenici podle ESsCD prokázány. Podle přehledu v Lancetu (2025) se nocebo efekt spolu se zkvasitelnými sacharidy na potížích u mnoha lidí výrazně podílí.

Diagnostika NCGS vychází ze Salernských kritérií (2015): vyloučení celiakie a alergie na pšenici, zlepšení na bezlepkové dietě a zhoršení při dvojitě zaslepené provokaci lepkem proti placebu. Potíže u citlivosti na pšenici i u syndromu dráždivého tračníku mohou podle ESsCD spouštět FODMAP z pšenice.

Praktický význam: než nasadíte bezlepkovou dietu, nechte si vždy nejprve vyšetřit celiakii.

7. Bezlepková dieta: základ léčby

Jediná účinná léčba celiakie je celoživotní přísná bezlepková dieta (ESsCD 2025). Za bezpečnou se obecně považuje hranice nejvýš 10 mg lepku denně. Z ní vychází i pravidlo Codex Alimentarius, převzaté do práva EU: označení „bez lepku“ smí nést jen potravina s nejvýš 20 mg lepku na kilogram (20 ppm).

7.1 Co vyřadit

Pšenici (včetně špaldy a kamutu), žito a ječmen. Pokud nejde o bezlepkové verze, patří sem chléb, těstoviny, cereálie, sušenky a krekry, dorty a pečivo, koláče, omáčky a také pivo. Skrytý lepek: mnoho potravin, hlavně průmyslově zpracovaných, obsahuje přísady s lepkem, například sladové aroma (NHS). U uzenin, sójových omáček, hotových omáček a dochucovadel je podle Společnosti pro výživu potřeba znát přesné složení. Lepek může být i v některých lécích; pomocné látky v lécích musí podle ESsCD splňovat pravidla pro označování lepku.

7.2 Oves

Podle ESsCD 2025 je bezpečný jen certifikovaný bezlepkový oves a lze ho zařadit hned od diagnózy. Běžný oves bývá kontaminovaný lepkem a pro celiaky bezpečný není. Malá část lidí může oves nesnášet kvůli imunitní reakci na jeho bílkovinu avenin, skutečná citlivost na avenin je ale podle ESsCD vzácná.

7.3 Destiláty, víno a pivo

Mezi bezpečné nápoje řadí přehled české Společnosti pro výživu (2018) přírodní vína, sekt a čisté destiláty. Likéry a barevné destiláty patří mezi rizikové, u nich je potřeba znát složení.

Pivo se obvykle vaří z ječmene, tedy z obiloviny s lepkem (AOECS), a obsahuje ječné bílkoviny hordeiny (Tanner a kol. 2013). Pivo označené „bez lepku“ musí v EU splnit stejnou hranici 20 mg/kg, měření lepku v pivu má ale své meze (AOECS). Průzkum australských vědců z roku 2023 našel úlomky lepku, na které reaguje imunita celiaků, i v několika pivech prodávaných jako bezlepková; zda taková množství celiakům škodí, průzkum neměřil.

7.4 Přirozeně bezlepkové potraviny

Rýže, kukuřice, brambory, pohanka, amarant, quinoa, jáhly a tapioka. Luštěniny, ořechy a semínka. Maso, ryby a vejce bez přísad, mléko a neochucené mléčné výrobky, zelenina a ovoce (Společnost pro výživu, ESsCD 2025). Obiloviny, mouky a zpracované výrobky ale bývají kontaminované lepkem častěji. U nich ESsCD doporučuje sledovat etiketu a dávat přednost certifikovaným bezlepkovým výrobkům. Čerstvé ovoce a zelenina, nezpracované maso a mléčné výrobky kontaminované bývají zřídka.

8. Nutriční rizika bezlepkové diety

Mnoho bezlepkových náhražek má méně bílkovin, vlákniny, železa, vitaminu B12, folátu a vitaminu D a víc nasycených tuků, soli a přidaného cukru (ESsCD 2025). Kdo na nich jídelníček staví, může si podle ESsCD nedostatky prohlubovat. Doporučení proto staví jídelníček na přirozeně bezlepkových potravinách včetně obilovin jako quinoa, hnědá rýže, jáhly, amarant a pohanka. U náhražek radí volit obohacené (fortifikované) výrobky. Nedostatky se podle ESsCD řeší podle výsledků vyšetření, v případě potřeby i doplňováním, ideálně s nutričním terapeutem.

Vápník a vitamin D: nedostatek je častý u nově diagnostikovaných. Kostní denzitometrii (DXA) doporučuje ESsCD 2025 po roce bezlepkové diety dospělým s dalšími rizikovými faktory, například při pozdní diagnóze, těžké malabsorpci, velkém úbytku hmotnosti nebo po zlomeninách z křehkosti kostí. U ostatních není povinná; zvážit ji lze u lidí nad 35 až 40 let.

Arzen v rýži: rýže přirozeně hromadí arzen. V americké studii 35 dětí s nově zjištěnou celiakií stoupl po šesti měsících bezlepkové diety medián koncentrace arzenu v moči z 3,3 na 13,6 µg/l, hluboko pod akutně toxickou úrovní. Dopad dlouhodobé mírně zvýšené expozice podle autorů neznáme a zda ho sníží střídání zdrojů škrobu, studie neměřila.

9. Střevní mikrobiom a celiakie

Zda mají lidé s celiakií typické složení střevních bakterií, zatím jasné není. Systematický přehled 30 studií z roku 2025 nenašel u celiakie, glutenové senzitivity ani funkční dyspepsie rozdíl v rozmanitosti střevních bakterií a jednotný vzorec bakterií neprokázal. Jiný přehled 13 studií (2022) popsal u celiaků na bezlepkové dietě méně bakterií rodu Bifidobacterium než u zdravých lidí i než u neléčených celiaků. Jde o pozorování, ze kterého neplyne, co je příčina a co následek.

Probiotika: podle ESsCD 2025 současné důkazy nestačí k tomu, aby se probiotika k bezlepkové dietě doporučovala, ani k tomu, aby se od nich odrazovalo. Studie byly malé a lišily se kmeny, délkou diety i metodami. Probiotika bezlepkovou dietu nenahrazují.

10. Celiakie a reprodukce

ESsCD 2025 doporučuje vyšetřit celiakii u žen s opožděnou první menstruací, předčasnou menopauzou nebo nevysvětlenou neplodností s opakovanými potraty. Podle omezených dat mají ženy s celiakií vyšší riziko předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti a dalších komplikací těhotenství. Dodržování bezlepkové diety je spojeno s lepšími výsledky těhotenství; ženám, které plánují těhotenství, doporučuje ESsCD přísnou dietu a dostatečné doplnění folátu a dalších vitaminů.

11. Komplikace neléčené celiakie

Kosti: snížená hustota kostí je podle ESsCD 2025 u víc než poloviny dospělých s nově zjištěnou celiakií. Riziko zlomenin je podle jednotlivých studií 1,3krát až 10krát vyšší než v běžné populaci a ani na dietě se úplně nevyrovná.

Autoimunitní onemocnění: diabetes 1. typu, Hashimotova tyreoiditida, Gravesova choroba, Sjögrenův syndrom. Souvislost s IgA nefropatií je podle ESsCD nejistá.

Neurologické projevy: glutenová ataxie (nejčastější), periferní neuropatie, epilepsie.

Zhoubné nádory: riziko je u celiakie bez komplikací jen mírně zvýšené, v absolutních číslech nízké a s dlouhodobým dodržováním diety klesá. Nejzávažnější, ale vzácnou komplikací je lymfom z T-lymfocytů spojený s enteropatií (EATL). U lidí bez refrakterní celiakie je podle ESsCD mimořádně neobvyklý.

Refrakterní celiakie: příznaky a úbytek klků přetrvávají nebo se vracejí i po nejméně 12 měsících přísné diety a nemají jinou příčinu. Týká se asi 0,3 až 2 % dospělých s celiakií. Typ II považuje ESsCD za předstupeň lymfomu: EATL se u něj vyvine až u poloviny nemocných. Péče vyžaduje tým specialistů. Kontrolované studie léčby zatím nejsou pro žádný typ a doporučení vycházejí z konsenzu odborníků, popisů jednotlivých případů a pozorovacích dat.

12. Sledování (follow-up)

ESsCD 2025 doporučuje sledování přizpůsobit potřebám konkrétního člověka. Jako rámec pro dospělé navrhuje kontroly při diagnóze, po 4 až 6 měsících, po 12 a po 24 měsících a dál každé 1 až 2 roky. Při diagnóze se vyšetřuje krevní obraz, železo, folát, vitamin B12, štítná žláza, jaterní testy, albumin, vápník, fosfát, vitamin D a glykémie; později se opakuje, co bylo mimo normu. Protilátky se kontrolují po roce, negativní výsledek ale dodržování diety ani zhojení sliznice nepotvrzuje. Pro děti vydala ESPGHAN (2022) samostatné doporučení k četnosti a obsahu kontrol.

13. Doplňky stravy a enzymy: co víme

Žádný doplněk stravy bezlepkovou dietu nenahrazuje.

Enzymy na lepek: podle ESsCD 2025 nejsou enzymové doplňky z volného prodeje, které slibují rozklad lepku, schválenou léčbou celiakie a nemají nahrazovat přísnou bezlepkovou dietu. Jejich účinnost a bezpečnost nebyla ověřena v kvalitních klinických studiích. V seznamu schválených zdravotních tvrzení EU nemají enzymy na lepek žádné tvrzení.

Vitaminy a minerální látky: ESsCD doporučuje nedostatky zjistit laboratorním vyšetřením a řešit je stravou, v případě potřeby i doplňováním, ideálně s nutričním terapeutem (kapitola 8).

Probiotika: kapitola 9.

14. Nové léky ve vývoji

Léčba bez diety je podle ESsCD 2025 zatím experimentální a dostupná jen v klinických studiích. K ověření jsou potřeba studie fáze III.

• ZED1227 (inhibitor tkáňové transglutaminázy): ve studii fáze 2 (NEJM 2021, dospělí s dobře kontrolovanou celiakií, 6 týdnů s denní dávkou lepku) zmírnil poškození sliznice lepkem; studii financoval výrobce Dr. Falk Pharma. Další studie fáze 2 podle registru ClinicalTrials.gov nabírá účastníky, s odhadem dokončení v roce 2027.
• Latiglutenáza (směs dvou enzymů štěpících lepek): v hlavní studii fáze 2 s 494 pacienty nebyla lepší než placebo. Zmírnění příznaků u lidí s pozitivními protilátkami našla jen dodatečná analýza podskupiny, jejíž hlavní autor je spoluzakladatelem a akcionářem firmy ImmunogenX, která data studie vlastní.
• KAN-101 (navození tolerance k lepku přes játra): první studie u lidí (fáze 1) hodnotila hlavně bezpečnost; financoval ji výrobce Kanyos Bio.
• TAK-062 (enzym štěpící lepek v žaludku): ve studii fáze 2 se 153 dospělými, kteří dostávali tyčinky s lepkem napodobující nechtěné požití, nezmírnil příznaky víc než placebo. Podle poměru výšky klků k hloubce krypt se sliznice ve skupině s TAK-062 za 24 týdnů zhoršila víc než ve skupině s placebem. Výsledky zveřejnil sponzor Takeda v registru ClinicalTrials.gov.

Žádný z těchto přípravků zatím není schválen. Bezlepková dieta zůstává jedinou ověřenou a účinnou léčbou.

15. Praktické rady pro život s celiakií

Etikety: nařízení EU 1169/2011 vyžaduje, aby byly alergeny ze seznamu v jeho příloze II ve složení zvýrazněné, například typem písma nebo barvou pozadí. Symbol přeškrtnutého klasu je registrovaná ochranná známka, kterou smějí nést jen výrobky s licencí podle standardu Asociace evropských celiakálních společností (AOECS).

Restaurace: vždy komunikujte s personálem. Ke křížové kontaminaci může dojít, když se bezlepková a lepková jídla připravují společně nebo se servírují stejným náčiním (NHS). Stačí i společný olej: britský úřad pro potraviny FSA upozorňuje, že bezlepkové hranolky nelze smažit v oleji, ve kterém se předtím smažila ryba v těstíčku.

Cestování a jídlo mimo domov: ESsCD 2025 řadí strategie pro bezpečné stravování mimo domov a na cestách mezi témata, která má s pacientem probrat nutriční terapeut hned při diagnóze.

Děti ve škole: vyhláška č. 107/2005 Sb. o školním stravování umožňuje poskytovat dětem, jejichž zdravotní stav to podle potvrzení praktického lékaře pro děti a dorost vyžaduje, dietní stravování.

Nabídka bezlepkových výrobků se v posledních desetiletích výrazně rozšířila a zlepšila (Colombo a kol. 2021).

Podpůrné skupiny: Společnost pro bezlepkovou dietu z. s. je pacientská organizace, která nabízí poradnu, pravidelná setkání a praktické informace o životě s dietou. Zapojit se do pacientských organizací doporučuje i ESsCD 2025.

Co zatím nevíme

• Zda je diagnóza bez biopsie bezpečná i u dospělých nad 45 let a zda hranice protilátek platí stejně ve všech populacích.
• Kolik lepku je bezpečné pro každého. Citlivost se liší a i velmi malé množství může podle nových dat vyvolat nenápadnou imunitní reakci bez viditelného poškození sliznice.
• Co přesně vyvolává potíže u glutenové senzitivity. Chybí biomarkery a výsledky provokačních studií omezuje rozdílná metodika.
• Jaký dopad má dlouhodobě mírně zvýšený příjem arzenu u lidí na bezlepkové dietě.
• Zda má smysl ovlivňovat střevní bakterie a jak; u probiotik zatím nestačí důkazy pro ani proti.
• Zda některý z nových léků obstojí ve studiích fáze III.
• Jak často přesně chodit na kontroly; optimální odstup nikdo systematicky nezkoumal.

Zdroje

1. Al-Toma A., Zingone F., Branchi F. a kol. European Society for the Study of Coeliac Disease 2025 Updated Guidelines on the Diagnosis and Management of Coeliac Disease in Adults. Part 1: Diagnostic Approach. United European Gastroenterology Journal. 2025;13(10):1855-1886. PMID: 40999951. DOI: 10.1002/ueg2.70119.
2. Al-Toma A., Branchi F., Zingone F. a kol. European Society for the Study of Coeliac Disease (ESsCD) 2025 Updated Guidelines on the Diagnosis and Management of Coeliac Disease in Adults. Part 2: Management, Follow-Up, and Complex Disease Courses. United European Gastroenterology Journal. 2026;14(2):e70195. PMID: 41831197. DOI: 10.1002/ueg2.70195.
3. Rubio-Tapia A., Hill I. D., Semrad C., Kelly C. P., Greer K. B., Limketkai B. N., Lebwohl B. American College of Gastroenterology Guidelines Update: Diagnosis and Management of Celiac Disease. American Journal of Gastroenterology. 2023;118(1):59-76. PMID: 36602836. DOI: 10.14309/ajg.0000000000002075.
4. Husby S., Koletzko S., Korponay-Szabó I. a kol. European Society Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition Guidelines for Diagnosing Coeliac Disease 2020. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. 2020;70(1):141-156. PMID: 31568151. DOI: 10.1097/MPG.0000000000002497.
5. Szajewska H., Shamir R., Auricchio R. a kol. Early diet and the risk of coeliac disease. An update 2024 position paper by the ESPGHAN special interest group on coeliac disease. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. 2024;79(2):438-445. PMID: 38847232. DOI: 10.1002/jpn3.12280.
6. Mearin M. L., Agardh D., Antunes H. a kol. ESPGHAN Position Paper on Management and Follow-up of Children and Adolescents With Celiac Disease. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. 2022;75(3):369-386. PMID: 35758521. DOI: 10.1097/MPG.0000000000003540.
7. Singh P., Arora A., Strand T. A. a kol. Global Prevalence of Celiac Disease: Systematic Review and Meta-analysis. Clinical Gastroenterology and Hepatology. 2018;16(6):823-836.e2. PMID: 29551598. DOI: 10.1016/j.cgh.2017.06.037.
8. Biesiekierski J. R., Jonkers D., Ciacci C., Aziz I. Non-coeliac gluten sensitivity. The Lancet. 2025;406(10518):2494-2508. PMID: 41138740. DOI: 10.1016/S0140-6736(25)01533-8.
9. Skodje G. I., Sarna V. K., Minelle I. H. a kol. Fructan, Rather Than Gluten, Induces Symptoms in Patients With Self-Reported Non-Celiac Gluten Sensitivity. Gastroenterology. 2018;154(3):529-539.e2. PMID: 29102613. DOI: 10.1053/j.gastro.2017.10.040.
10. Catassi C., Elli L., Bonaz B. a kol. Diagnosis of Non-Celiac Gluten Sensitivity (NCGS): The Salerno Experts' Criteria. Nutrients. 2015;7(6):4966-4977. PMID: 26096570. DOI: 10.3390/nu7064966.
11. Schuppan D., Mäki M., Lundin K. E. A. a kol. A Randomized Trial of a Transglutaminase 2 Inhibitor for Celiac Disease. New England Journal of Medicine. 2021;385(1):35-45. PMID: 34192430. DOI: 10.1056/NEJMoa2032441.
12. Murray J. A., Kelly C. P., Green P. H. R. a kol. No Difference Between Latiglutenase and Placebo in Reducing Villous Atrophy or Improving Symptoms in Patients With Symptomatic Celiac Disease. Gastroenterology. 2017;152(4):787-798.e2. PMID: 27864127. DOI: 10.1053/j.gastro.2016.11.004.
13. Syage J. A., Green P. H. R., Khosla C., Adelman D. C., Sealey-Voyksner J. A., Murray J. A. Latiglutenase Treatment for Celiac Disease: Symptom and Quality of Life Improvement for Seropositive Patients on a Gluten-Free Diet. GastroHep. 2019;1(6):293-301. PMID: 32313451. DOI: 10.1002/ygh2.371.
14. Murray J. A., Wassaf D., Dunn K. a kol. Safety and tolerability of KAN-101, a liver-targeted immune tolerance therapy, in patients with coeliac disease (ACeD): a phase 1 trial. Lancet Gastroenterology and Hepatology. 2023;8(8):735-747. PMID: 37329900. DOI: 10.1016/S2468-1253(23)00107-3.
15. ClinicalTrials.gov. A Phase 2, Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled, Dose-Ranging Study to Evaluate the Efficacy and Safety of TAK-062 for the Treatment of Active Celiac Disease in Subjects Attempting a Gluten-Free Diet. NCT05353985, výsledky zveřejněny 20. 8. 2025. https://clinicaltrials.gov/study/NCT05353985
16. ClinicalTrials.gov. Evaluating the Efficacy and Tolerability of ZED1227 in Subjects With Non-responsive Celiac Disease. NCT07298343, stav k 27. 9. 2026: nábor účastníků. https://clinicaltrials.gov/study/NCT07298343
17. Du N., Chang D., Boisvert J. a kol. Effect of Adopting a Gluten-Free Diet on Exposure to Arsenic and Other Heavy Metals in Children With Celiac Disease: A Prospective Cohort Study. American Journal of Gastroenterology. 2025;120(4):883-889. PMID: 39487831. DOI: 10.14309/ajg.0000000000003117.
18. Colombo F., Di Lorenzo C., Biella S., Bani C., Restani P. Ancient and Modern Cereals as Ingredients of the Gluten-Free Diet: Are They Safe Enough for Celiac Consumers? Foods. 2021;10(4):906. PMID: 33924221. DOI: 10.3390/foods10040906.
19. Tanner G. J., Blundell M. J., Colgrave M. L., Howitt C. A. Quantification of Hordeins by ELISA: the correct standard makes a magnitude of difference. PLoS One. 2013;8(2):e56456. PMID: 23509607. DOI: 10.1371/journal.pone.0056456.
20. Nye-Wood M. G., Byrne K., Stockwell S., Juhász A., Bose U., Colgrave M. L. Low Gluten Beers Contain Variable Gluten and Immunogenic Epitope Content. Foods. 2023;12(17):3252. PMID: 37685187. DOI: 10.3390/foods12173252.
21. Pryor J. C., Nieva C., Talley N. J. a kol. Microbial-derived peptidases are altered in celiac disease, non-celiac gluten sensitivity, and functional dyspepsia: a systematic review and re-analysis of the duodenal microbiome. Gut Microbes. 2025;17(1):2500063. PMID: 40346812. DOI: 10.1080/19490976.2025.2500063.
22. Kaliciak I., Drogowski K., Garczyk A. a kol. Influence of Gluten-Free Diet on Gut Microbiota Composition in Patients with Coeliac Disease: A Systematic Review. Nutrients. 2022;14(10):2083. PMID: 35631222. DOI: 10.3390/nu14102083.
23. NHS. Coeliac disease: Treatment. Poslední revize 31. 3. 2023. https://www.nhs.uk/conditions/coeliac-disease/treatment/
24. Společnost pro výživu. Celiakie a bezlepková dieta. Portál Bezpečnost potravin (Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství), 20. 4. 2018. https://www.bezpecnostpotravin.cz/celiakie-a-bezlepkova-dieta/
25. Food Standards Agency. Allergen guidance for food businesses. GOV.UK, aktualizace 17. 7. 2026. https://www.gov.uk/government/publications/allergen-guidance-for-food-businesses/allergen-guidance-for-food-businesses
26. AOECS. Gluten Free Certification a Gluten-free beer. Citováno 27. 9. 2026. https://www.aoecs.org/working-with-food/gluten-free-certification/ a https://www.aoecs.org/eating-food/gluten-free-beer/
27. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, čl. 21 odst. 1 písm. b). CELEX 32011R1169.
28. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, příloha (seznam schválených zdravotních tvrzení), konsolidované znění k 17. 5. 2021. CELEX 02012R0432-20210517.
29. Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, § 2 odst. 4, ve znění pozdějších předpisů.
30. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Analýza počtu pacientů s diagnózou K90.0 v roce 2023 (Národní registr hrazených zdravotních služeb), zpracovaná pro Společnost pro bezlepkovou dietu z. s., zveřejněno 21. 5. 2024. https://celiak.cz/2024/05/21/pocty-celiaku-v-ceske-republice-v-roce-2023/
31. Společnost pro bezlepkovou dietu z. s. O nás. Citováno 27. 9. 2026. https://celiak.cz/o-nas/

Článek má informativní a vzdělávací charakter. Shrnuje závěry uvedených doporučení a studií a nenahrazuje konzultaci s lékařem. Diagnózu celiakie stanovuje lékař. Doplňky stravy nejsou určeny k léčbě ani prevenci nemocí a bezlepkovou dietu nenahrazují.