Neviditelný nepřítel v trávě: Vše o lymské borelióze, co potřebujete vědět

Lymská borelióza a komplexní přehled podle současné vědy.

Včetně syndromu po léčbě (PTLDS) a postupů, kterým je lepší se vyhnout.

Zdroje: doporučení amerických odborných společností IDSA, AAN a ACR (2020) a francouzského úřadu HAS (2025), informace Státního zdravotního ústavu (SZÚ), Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a studie uvedené na konci článku.

Klíčové body:

• Lymskou boreliózu (LB) přenášejí klíšťata rodu Ixodes. Přenos komáry, blechami ani pohlavním stykem prokázaný není.
• Klíště odstraňte co nejdřív. Riziko přenosu roste s délkou sání.
• Typická skvrna (erythema migrans) umožňuje diagnózu bez laboratorních testů.
• Většinu případů lze úspěšně vyléčit antibiotiky.
• Syndrom po léčbě (PTLDS) je uznávaný stav. Jeho příčina zatím není známá a delší léčba antibiotiky v kontrolovaných studiích nepomohla víc než placebo.
• Výzkum z roku 2025 zkoumá, jestli potíže mohou udržovat zbytky buněčné stěny borelií. Zatím jde hlavně o výsledky u myší.
• Doplňky stravy nejsou určené k léčbě nemocí. Klinické studie doplňků ani bylin u lidí s boreliózou jsme nenašli.
• Neověřené testy a „alternativní“ léčby mohou vést k chybné diagnóze a škodit.

1. Co je lymská borelióza

Lymská borelióza je nejčastější nemoc přenášená přenašeči (vektory) na severní polokouli. Způsobují ji bakterie ze skupiny Borrelia burgdorferi sensu lato, které patří mezi spirochety. V USA způsobuje většinu nákaz Borrelia burgdorferi sensu stricto. V Evropě jsou nejčastější Borrelia afzelii a Borrelia garinii, které v USA nežijí.

Jako „lymskou artritidu“ popsali lékaři v roce 1977 zánět kloubů u 39 dětí a 12 dospělých ze tří sousedních obcí v americkém Connecticutu. V roce 1982 našli Burgdorfer a jeho spolupracovníci v klíšťatech spirochetu a navrhli, že se na nemoci podílí.

Podle CDC může být v USA ročně diagnostikováno a léčeno asi 476 000 lidí. Odhad vychází z pojišťovacích dat z let 2010 až 2018.

Střední Evropa patří podle SZÚ k oblastem s nejvyšším výskytem LB, včetně Česka. V Česku bylo v letech 2010 až 2025 nahlášeno celkem 69 237 případů. Nejvíc, 11 386, v roce 2025. Prudký nárůst v roce 2025 ale podle SZÚ způsobila hlavně změna způsobu hlášení infekčních nemocí.

2. Jak se přenáší a jak ne

Potvrzený přenos: klíšťata rodu Ixodes. V Evropě přenáší borelie klíště obecné (Ixodes ricinus), v USA Ixodes scapularis a Ixodes pacificus. Nakazit mohou hlavně nymfy a dospělá klíšťata, larvy jen vzácně. Nymfy jsou podle CDC velké asi jako mákové zrnko, a proto se špatně hledají.

Mnoho lidí si na přisátí klíštěte nevzpomene. Podle přehledu z roku 2021 si přisátí v místě skvrny pamatovala zhruba čtvrtina pacientů v USA a asi 60 % pacientů v Evropě.

Jak dlouho musí klíště sát. Riziko přenosu roste s délkou sání. SZÚ uvádí, že k přenosu musí být klíště přisáté aspoň 24 hodin. Často citovaný údaj 36 až 48 hodin pochází z pokusů na zvířatech s americkými klíšťaty. Americké CDC dnes uvádí, že ve většině případů musí být klíště přisáté déle než 24 hodin. U klíštěte obecného a Borrelia afzelii ale podle přehledu z roku 2021 může k přenosu dojít i do 24 hodin. Podle ECDC velmi pomáhá odstranit klíště už během prvních hodin.

Nepotvrzený přenos. Podle CDC nejsou věrohodné důkazy, že by se borelie přenášely vzduchem, jídlem, vodou nebo kousnutím komárů, much, blech či vší.

Borelie se v komárech dříve našly. Laboratorní studie Biologického centra Akademie věd ČR z roku 2025 ale ukázala, že tři zkoumané druhy komárů borelie přijímají jen málo účinně a v trávicím traktu je rychle zničí. Nepřenesly je ani při přerušeném sání z nakaženého na zdravé zvíře. Autoři to považují za přesvědčivý důkaz proti přenosu komáry.

Pohlavní styk, kojení, těhotenství, transfuze a zvířata. Podle CDC nejsou věrohodné vědecké důkazy o přenosu dotykem, líbáním ani pohlavním stykem. Přenos mateřským mlékem popsaný není. Neléčená borelióza v těhotenství může vést k infekci placenty. Přenos na plod je možný, ale velmi vzácný. S krevní transfuzí zatím CDC žádný případ nespojuje, borelie ale v krvi uložené pro dárcovství přežít mohou. Psi a kočky mohou boreliózu dostat, důkazy, že by ji přímo přenášeli na majitele, ale nejsou.

3. Klinický obraz

Fáze 1: Časná lokalizovaná infekce (dny až týdny). Typickým projevem je erythema migrans (EM). Je to červená skvrna, která se postupně zvětšuje od místa přisátí. Není výrazně vystouplá ani bolestivá a uprostřed může být světlejší. Podle ECDC se objevuje 3 až 30 dní po přisátí, podle SZÚ asi za 2 až 30 dní.

Skvrnu má podle přehledu z roku 2021 víc než 80 % pacientů v USA i v Evropě. SZÚ uvádí asi 80 až 90 % případů. Skvrna se tedy neobjeví u každého. Nákaza může probíhat i bez příznaků.

Někteří lidé mají celkové příznaky podobné chřipce, ale bez výraznějších potíží z dýchacích cest. Jde hlavně o bolest hlavy a zduření mízních uzlin. Mezi další nespecifické příznaky patří zvýšená teplota a únava.

Fáze 2: Časná diseminovaná infekce (týdny až měsíce). Může se objevit více skvrn najednou. Hlavní komplikací je neuroborelióza, tedy postižení nervového systému. Projevuje se například obrnou lícního nervu, zánětem mozkových blan nebo bolestivým zánětem nervových kořenů. Podle ECDC ji má asi 10 % případů. SZÚ uvádí 10 až 40 % případů po neléčeném erythema migrans.

Vzácně se objeví zánět srdce (lymská karditida) s poruchou srdečního rytmu. Když je potřeba kardiostimulace, doporučuje IDSA dočasnou místo trvalé.

Méně častým kožním projevem je borreliový lymfocytom. Je to měkké nebolestivé zduření, obvykle na ušním lalůčku, prsní bradavce nebo šourku. Neléčený může vydržet několik měsíců. Vyskytuje se jen u nákaz získaných v Evropě.

Fáze 3: Pozdní infekce (měsíce až roky). Lymská artritida obvykle postihuje velký kloub, nejčastěji koleno. Pozdní neuroborelióza se obvykle projevuje jako zánět mozku a míchy (encefalomyelitida) a může připomínat roztroušenou sklerózu. Acrodermatitis chronica atrophicans (ACA) je dlouhotrvající kožní infekce, obvykle na končetinách. Způsobuje zánět a postupně ztenčení kůže, někdy s poškozením nervů. I ACA se vyskytuje jen v Evropě.

Podle ECDC všechny tyto projevy způsobuje aktivní infekce a reagují na antibiotika. Zotavení ale může být neúplné podle toho, jak moc se tkáň před léčbou poškodila.

Evropské a americké projevy. Borrelia afzelii souvisí hlavně s kožními projevy, Borrelia garinii s nervovými. U dospělých v Evropě je nejčastějším projevem časné neuroboreliózy bolestivý zánět nervových kořenů a mozkových blan, v USA obrna lícního nervu. Lymská artritida je častější v USA.

4. Diagnostika

Klinická diagnóza. U typické skvrny u člověka, který mohl přijít do styku s klíšťaty, doporučuje IDSA diagnózu podle vyšetření lékařem místo laboratorních testů. Jde o silné doporučení a ECDC uvádí totéž.

Testy na protilátky by v té době často vyšly negativně. Podle IDSA má většina lidí se samotnou skvrnou při první návštěvě test ještě negativní. V některých studiích byl pozitivní jen asi každý pátý. Protilátky jsou podle ECDC zjistitelné obvykle do 4 až 8 týdnů od nákazy.

Dvoustupňové sérologické testování. U pozdějších projevů jsou laboratorní testy potřeba. Prvním krokem je screeningový test ELISA. Při pozitivním výsledku následuje potvrzení imunoblotem (Western blot). Novější modifikované dvoustupňové testování (MTTT) používá místo imunoblotu druhý test ELISA a má podle IDSA podobně vysokou citlivost.

U pozdních projevů je vyšetření protilátek podle IDSA velmi citlivé a vysoce specifické. ECDC ale upozorňuje, že falešně pozitivní výsledky u jiných infekcí nebo autoimunitních nemocí mohou vést k chybné diagnóze. Protilátky navíc mohou v krvi zůstat roky až desetiletí i po vyléčení. Infektologové na webu SZÚ připomínají, že přítomnost protilátek neznamená nemoc.

Další diagnostické metody.

• PCR z kloubní tekutiny nebo tkáně pomáhá u lymské artritidy, když je vyšetření protilátek pozitivní a lékař potřebuje jistotu. Citlivost se ve studiích pohybovala mezi 71 a 100 %. PCR z krve je výrazně méně citlivá.
• U neuroboreliózy se vyšetřuje mozkomíšní mok. Tvorba protilátek přímo v něm (intratekální index) je pro postižení mozku a míchy vysoce specifická.
• U podezření na erythema migrans a ACA může pomoci vyšetření DNA borelií z kožní biopsie.
• Kultivace borelií je dostupná jen výjimečně a trvá dlouho, někdy přes 8 týdnů.

Nevalidované testy: varování. IDSA doporučuje se v praxi vyhnout nestandardnímu vyhodnocování sérologie, testům na antigen v moči, testu transformace lymfocytů (LTT) a stanovení počtu buněk CD57. Chybí u nich nezávislé a opakovatelné ověřovací studie.

5. Léčba antibiotiky

Většinu případů boreliózy lze podle SZÚ i ECDC úspěšně léčit antibiotiky. Konkrétní lék, dávku a délku léčby určuje lékař. Americké doporučení IDSA uvádí:

• Erythema migrans: antibiotika ústy, doxycyklin, amoxicilin nebo cefuroxim-axetil. IDSA dává přednost kratší léčbě před delší.
• Neuroborelióza (zánět mozkových blan, obrna hlavových nervů, postižení nervových kořenů): nitrožilně ceftriaxon, cefotaxim nebo penicilin G, případně doxycyklin ústy.
• Lymská karditida: u ambulantních pacientů antibiotika ústy, v nemocnici nejdřív ceftriaxon nitrožilně.
• Lymská artritida: antibiotika ústy. Když nezaberou, přichází v úvahu ceftriaxon nitrožilně a při dalším neúspěchu péče revmatologa.

Co IDSA výslovně nedoporučuje. Lidem s přetrvávajícími nespecifickými potížemi (únava, bolest, potíže s myšlením) po doporučené léčbě IDSA další antibiotika nedoporučuje, pokud nemají objektivní známky nové nákazy nebo selhání léčby. Jde o silné doporučení. V kontrolovaných studiích se zlepšili i lidé, kteří dostávali placebo, a delší léčba nepřinesla víc. Studie zaznamenaly nežádoucí účinky včetně alergických reakcí, komplikací nitrožilních katétrů a průjmu. Dlouhodobou nitrožilní léčbu IDSA spojuje i s doloženými úmrtími.

Nový výzkum. Studie z roku 2025 ukázala u myší, že antibiotikum piperacilin nákazu vyléčilo v dávce 100krát nižší, než je účinná dávka doxycyklinu, a nenarušilo střevní mikrobiom. U lidí to zatím ověřené není.

6. Koinfekce a další nemoci od klíšťat

Klíšťata přenášejí i další nemoci. SZÚ jmenuje zejména klíšťovou encefalitidu, anaplazmózu, bartonelózu, babeziózu, rickettsiózu a tularemii.

Podle přehledu z roku 2021 je nejčastější souběžnou nákazou s boreliózou v Evropě klíšťová encefalitida, v USA anaplazmóza a babezióza. Klíšťovou encefalitidu způsobuje virus a očkování proti ní existuje (viz Prevence).

Americké doporučení IDSA radí na souběžnou nákazu myslet u pacientů s vysokou horečkou nebo typickými odchylkami v laboratorních výsledcích, a to v oblastech, kde se tyto nákazy vyskytují.

7. Syndrom po léčbě lymské boreliózy (PTLDS)

Co to je. Francouzský úřad HAS v doporučení z února 2025 popisuje PTLDS jako nespecifické potíže, které trvají déle než 6 měsíců po skončení léčby a zhoršují každodenní život. Jde hlavně o neobvyklou a vyčerpávající únavu, bolesti svalů a kloubů nebo potíže s pamětí a soustředěním. V Evropě se podle HAS týkají 6 až 20 % léčených.

Podle IDSA je četnost nejasná. Některé studie uvádějí 10 až 20 % i víc rok po léčbě. Kontrolované studie, které sledovaly i zdravé lidi, ale našly stejné potíže stejně často i u nich.

Co PTLDS způsobuje. Příčiny podle HAS zůstávají málo známé a specifický test neexistuje. Mezi hypotézami HAS uvádí poruchu imunity s chronickým zánětem nebo tvorbou autoprotilátek, přetrvávání původce nebo jeho částí, změny mikrobiomu a nervové či psychické mechanismy zvýšené citlivosti. Pevné důkazy podle HAS chybějí. Podle IDSA důkazy nepodporují, že by přetrvávající potíže byly aktivní infekcí.

Studie z roku 2025 z Northwestern University sledovala u myší části buněčné stěny borelií (peptidoglykan). Hromadily se v játrech a vydržely tam týdny. Stejný tým dříve našel peptidoglykan v kloubní tekutině lidí, kterým lymská artritida přetrvávala po léčbě. Jestli tyto zbytky způsobují PTLDS u lidí, zatím prokázané není. Autoři píší, že k potížím po infekci mohou přispívat.

Léčba PTLDS. HAS doporučuje individuální a mezioborovou péči. Nabídnout lze psychologickou podporu a fyzickou rehabilitaci. Delší léčba antibiotiky v kontrolovaných studiích nepomohla víc než placebo. Například ve studii PLEASE nizozemských lékařů s 281 lidmi dostali všichni 2 týdny nitrožilně ceftriaxon a pak 12 týdnů antibiotika, nebo placebo. Kvalita života se mezi skupinami nelišila a zlepšila se ve všech třech skupinách.

8. Doplňky stravy a byliny

Doplňky stravy nejsou určené k léčbě nemocí. Boreliózu léčí lékař antibiotiky.

Přehled autorů z Marylandské univerzity z roku 2023 prošel 18 bylin, které často užívají lidé s přetrvávajícími potížemi připisovanými borelióze. U 7 z nich autoři našli doklady, že proti boreliím působí ve zkumavce. Data ze zvířat ani klinické studie u lidí podle nich chybějí.

Autoři také upozorňují, že mnohé z těchto bylin se ovlivňují s léky nebo sčítají jejich účinky. To může zvýšit riziko krvácení, nízkého krevního tlaku a nízkého cukru v krvi.

Klinické studie, které by u lidí s boreliózou zkoušely probiotika, vitamin D, omega-3 mastné kyseliny, hořčík nebo byliny, jsme v databázi PubMed nenašli (hledání 27. 9. 2026).

9. Co nedělat: neověřené a potenciálně škodlivé postupy

• Dlouhodobá léčba antibiotiky u přetrvávajících potíží bez objektivních známek infekce. IDSA ji nedoporučuje a spojuje ji i s doloženými úmrtími.
• Neověřené laboratorní testy (viz kapitola 4).
• „Alternativní“ léčby nabízené lidem, kteří si myslí, že mají boreliózu. Přehled z roku 2015 jich našel přes 30, například kyslíkové a „energetické“ terapie, výživové terapie nebo chelace a léčbu těžkými kovy. Lékařská literatura jejich účinnost nepodložila a mnohé mohou škodit.
• Diagnóza „chronické lymské boreliózy“ bez objektivních důkazů. Tento pojem podle IDSA nemá uznávanou definici. V jedné studii měla víc než polovina lidí s touto diagnózou ve skutečnosti jinou nemoc, například revmatoidní artritidu, artrózu nebo depresi.

10. Prevence

• Repelenty: IDSA doporučuje přípravky s DEET, pikaridinem, IR3535, olejem z citronového eukalyptu (OLE), PMD nebo 2-undekanonem na kůži i oblečení. Permethrin patří jen na oblečení a vybavení. SZÚ radí repelent nanášet hlavně na nohy od kolen dolů.
• Oblečení: světlé, z hladké látky, s dlouhými rukávy a nohavicemi. Nohavice zastrčte do ponožek.
• Prohlídka těla: podle SZÚ ihned po návratu a znovu druhý den ráno. Podle ECDC se zaměřte na kožní záhyby: třísla, podpaží, místo pod prsy, pas a podkolenní jamky. U malých dětí prohlédněte i hlavu včetně vlasů a krk.
• Odstranění klíštěte podle SZÚ: místo vydezinfikujte, klíště vyviklejte pinzetou, navlhčenou látkou nebo plastovou kartou k tomu určenou a lehce jím pohybujte ze strany na stranu. Po 2 až 3 minutách se obvykle uvolní. Neotáčejte jím, mohlo by se přetrhnout. Místo znovu vydezinfikujte a na klíště nesahejte holýma rukama.
• Co nedělat: klíště nepotírejte vazelínou, lakem na nehty ani jinými látkami a nepálte ho. Podle CDC to může klíště podráždit a vytlačit z něj do kůže infikovanou tekutinu. Když v kůži zůstane část ústního ústrojí, riziko nákazy boreliemi to podle ECDC nezvyšuje.
• Kdy k lékaři: když se do několika týdnů po odstranění klíštěte objeví vyrážka nebo horečka, jděte podle CDC k lékaři. Řekněte mu, kdy a kde se klíště přisálo.
• Očkování proti klíšťové encefalitidě je podle ECDC nejúčinnější ochranou před touto virovou nemocí v zemích, kde se vyskytuje. Očkování proti lymské borelióze ale podle SZÚ zatím neexistuje, takže očkování proti klíšťové encefalitidě před boreliózou nechrání.
• Vakcína proti lymské borelióze: studie fáze III s vakcínou VLA15 (12 546 účastníků, sponzorovaná firmami Pfizer a Valneva) byla podle registru ClinicalTrials.gov dokončena v lednu 2026. Výsledky v registru zatím zveřejněné nejsou. V EU vakcína podle SZÚ zatím dostupná není.

Závěr: Lymská borelióza je léčitelné onemocnění a většinu případů lze úspěšně vyléčit antibiotiky. Infektologové na webu SZÚ připomínají tři věci: borelióza je léčitelná, přítomnost protilátek neznamená nemoc a opakovaná antibiotická léčba nemá smysl.

Co zatím nevíme

Jak dlouho přesně musí klíště obecné sát, aby borelie přeneslo. SZÚ uvádí nejméně 24 hodin, přehled z roku 2021 připouští přenos i dřív a ECDC pevnou hranici neuvádí.

Co způsobuje PTLDS a jak ho léčit. Specifický test podle HAS neexistuje a potřebné jsou kvalitní studie.

Jestli zbytky borelií, například peptidoglykan, způsobují potíže u lidí. Zatím jsou hlavně výsledky u myší.

Jestli byliny nebo doplňky stravy lidem s boreliózou pomáhají. Klinické studie chybějí.

Jak dopadla studie fáze III s vakcínou VLA15. Výsledky v registru ClinicalTrials.gov zatím zveřejněné nejsou.

Zdroje

1. Státní zdravotní ústav. Lymeská borrelióza. NZIP.cz, aktualizace 16. 6. 2026. https://www.nzip.cz/clanek/1088-lymeska-borrelioza
2. ECDC. Factsheet about Borreliosis. Aktualizace 6. 3. 2016. https://www.ecdc.europa.eu/en/borreliosis/facts
3. Lantos P. M., Rumbaugh J., Bockenstedt L. K. a kol. Clinical Practice Guidelines by the Infectious Diseases Society of America (IDSA), American Academy of Neurology (AAN), and American College of Rheumatology (ACR): 2020 Guidelines for the Prevention, Diagnosis and Treatment of Lyme Disease. Clinical Infectious Diseases. 2021;72(1):e1-e48. PMID: 33417672. DOI: 10.1093/cid/ciaa1215.
4. Haute Autorité de Santé. Borréliose de Lyme et autres maladies vectorielles à tiques: la HAS actualise ses recommandations. 18. 2. 2025. https://www.has-sante.fr/jcms/p_3591081/fr/borreliose-de-lyme-et-autres-maladies-vectorielles-a-tiques-la-has-actualise-ses-recommandations
5. CDC. How Lyme Disease Spreads. Aktualizace 24. 9. 2024. https://www.cdc.gov/lyme/causes/index.html
6. CDC. Lyme Disease Surveillance and Data. Aktualizace 9. 9. 2026. https://www.cdc.gov/lyme/data-research/facts-stats/index.html
7. CDC. What to Do After a Tick Bite. Aktualizace 9. 6. 2026. https://www.cdc.gov/ticks/after-a-tick-bite/index.html
8. Marques A. R., Strle F., Wormser G. P. Comparison of Lyme Disease in the United States and Europe. Emerging Infectious Diseases. 2021;27(8):2017-2024. PMID: 34286689. DOI: 10.3201/eid2708.204763.
9. Pekľanská M., Kuníková K., Vlčková R. a kol. Experimental evidence rules out mosquitoes as vectors of Lyme disease. Parasites & Vectors. 2025;18(1):206. PMID: 40468371. DOI: 10.1186/s13071-025-06823-x.
10. Steere A. C., Malawista S. E., Snydman D. R., Shope R. E., Andiman W. A., Ross M. R., Steele F. M. Lyme arthritis: an epidemic of oligoarticular arthritis in children and adults in three Connecticut communities. Arthritis and Rheumatism. 1977;20(1):7-17. PMID: 836338. DOI: 10.1002/art.1780200102.
11. Burgdorfer W., Barbour A. G., Hayes S. F., Benach J. L., Grunwaldt E., Davis J. P. Lyme disease: a tick-borne spirochetosis? Science. 1982;216(4552):1317-1319. PMID: 7043737. DOI: 10.1126/science.7043737.
12. Berende A., ter Hofstede H. J. M., Vos F. J., van Middendorp H., Vogelaar M. L., Tromp M., van den Hoogen F. H., Donders A. R. T., Evers A. W. M., Kullberg B. J. Randomized Trial of Longer-Term Therapy for Symptoms Attributed to Lyme Disease. New England Journal of Medicine. 2016;374(13):1209-1220. PMID: 27028911. DOI: 10.1056/NEJMoa1505425.
13. McClune M. E., Ebohon O., Dressler J. M. a kol. The peptidoglycan of Borrelia burgdorferi can persist in discrete tissues and cause systemic responses consistent with chronic illness. Science Translational Medicine. 2025;17(795):eadr2955. PMID: 40267217. DOI: 10.1126/scitranslmed.adr2955.
14. Gabby M. E., Bandara A., Outrata L. M. a kol. A high-resolution screen identifies a preexisting beta-lactam that specifically treats Lyme disease in mice. Science Translational Medicine. 2025;17(795):eadr9091. PMID: 40267215. DOI: 10.1126/scitranslmed.adr9091.
15. Thompson A., Hynicka L. M., Shere-Wolfe K. D. A Comprehensive Review of Herbal Supplements Used for Persistent Symptoms Attributed to Lyme Disease. Integrative Medicine (Encinitas). 2023;22(1):30-38. PMID: 37101730. PMCID: PMC10124234.
16. Lantos P. M., Shapiro E. D., Auwaerter P. G., Baker P. J., Halperin J. J., McSweegan E., Wormser G. P. Unorthodox alternative therapies marketed to treat Lyme disease. Clinical Infectious Diseases. 2015;60(12):1776-1782. PMID: 25852124. DOI: 10.1093/cid/civ186.
17. ECDC. Factsheet about tick-borne encephalitis (TBE). Aktualizace 22. 1. 2024. https://www.ecdc.europa.eu/en/tick-borne-encephalitis/facts
18. ClinicalTrials.gov. NCT05477524: A Phase 3 trial of a 6-valent OspA-based Lyme disease vaccine (VLA15). Stav k 27. 9. 2026. https://clinicaltrials.gov/study/NCT05477524

Článek má informativní a vzdělávací charakter. Shrnuje doporučení odborných institucí a závěry uvedených studií a nenahrazuje vyšetření ani léčbu u lékaře. Při podezření na boreliózu se obraťte na lékaře. Doplňky stravy nejsou určeny k léčbě nemocí.