Trápí vás nachlazení?

Každý podzim se objeví vlna doplňků, které mají „posílit imunitu". V tomhle textu si projdeme, co o nejčastěji zmiňovaných látkách doopravdy víme, a začneme něčím, co většinu lidí překvapí: spojení „posiluje imunitu" není v Evropské unii povolené tvrzení. Není to formalita ani úřednický detail, je za tím docela zásadní myšlenka. Podíváme se taky na to, kde jsou bezpečné limity, protože právě u zinku se s nimi zachází dost lehkovážně.

Proč se posílení imunity nedá koupit?

Schválená tvrzení pro živiny a imunitu existují, ale znějí jinak, než čekáte. Znění je „přispívá k normální funkci imunitního systému".

Rozdíl mezi „normální funkcí" a „posílením" je celý vtip. Imunitní systém není sval, u kterého by platilo, že čím silnější, tím lépe. Je to regulovaná soustava, u které je žádoucí, aby fungovala správně, ne aby jela naplno. Nadměrná imunitní reakce je sama o sobě problém, ne cíl.

Proto schválená tvrzení mluví o tom, že živina je podmínkou normálního fungování. Když ji máte, systém má z čeho fungovat. Když ji přidáte navíc nad rámec potřeby, není důvod čekat, že poběží lépe než normálně.

Co se o živinách a imunitě smí říkat?

Konkrétně a použitelně. Tyhle živiny mají schválené tvrzení ve vztahu k imunitě.

Deset položek, deset stejných vět. Žádná z nich neříká nic o nachlazení, o jeho délce ani o tom, že byste ho nedostali.

Co doopravdy víme o zinku?

Zinek se u nachlazení uvádí jako ta nejlépe podložená věc vůbec. S tím je ale problém, a je dvojí.

Zaprvé, ta často citovaná práce už neplatí. Přehled Cochrane o zinku a nachlazení od Singha a Dase byl v dubnu 2015 stažen. Cochrane ho stáhl kvůli chybám v analýze a kvůli podnětu upozorňujícímu na převzetí textu a dat z dřívějšího přehledu. Oznámení o stažení bylo v září 2016 doplněno. Pokud tedy někde čtete o „silné Cochrane evidenci pro zinek", je dost pravděpodobné, že se to opírá o tuhle staženou práci.

Zadruhé, aktuální přehled zní jinak. Nový přehled Cochrane (Nault a kolektiv, 2024) uzavírá, že zinek má na předcházení nachlazení malý nebo žádný vliv, u probíhajícího nachlazení může jeho trvání zkrátit, ale současně je u něj pravděpodobně vyšší výskyt nezávažných nežádoucích účinků. Autoři výslovně píšou, že důkazy nestačí na to, aby se zinek na prevenci nebo léčbu nachlazení doporučoval.

Poctivé je dodat, že s tím závěrem někteří odborníci nesouhlasí. Hemilä a Chalker publikovali v roce 2024 kritiku, podle níž nový přehled do analýzy zahrnul studie nevhodně a smíchal dohromady pastilky, které se rozpouštějí v ústech, s polykanými doplňky, u kterých se působení liší. Spor běží a to je poctivější stav věcí než tvrdit jednu stranu.

A teď to důležité, bezpečnost. Horní bezpečný limit příjmu zinku je v Evropské unii 25 mg denně, a to ze všech zdrojů dohromady, tedy strava plus doplňky. Nadměrný příjem zinku zhoršuje vstřebávání mědi a železa, což je právě ten účinek, na kterém je limit postavený.

Dávky, se kterými se pracovalo ve studiích s pastilkami, byly násobně vyšší než tenhle limit a šlo o krátkodobé podání v rámci klinického pokusu, ne o doporučení pro domácí použití. Když někde narazíte na doporučení brát u nachlazení mnohonásobek limitu, není to podložený postup, je to překročení bezpečnostní hranice. O formách zinku a o tom, jak číst jeho obsah na etiketě, píšeme podrobněji v samostatném článku.

A vitamin C?

U vitamínu C máme na rozdíl od zinku přehled, který platí a je citovaný dodnes (Hemilä a Chalker, Cochrane, 2013). Jeho závěry jsou přesné a stojí za to je nesloučit dohromady, protože se běžně slučují.

Předcházení nachlazení. Pravidelný příjem vitamínu C u běžné populace výskyt nachlazení nesnížil. Vychází to z 29 srovnání s 11 306 účastníky.

Délka nachlazení. Pravidelný příjem trvání zkrátil, ale málo: u dospělých o 8 %, u dětí o 14 %. U osmiprocentního zkrácení jde řádově o pár hodin.

Užití až po objevení příznaků. A tady je ten rozdíl, který se ztrácí. Když se vitamin C začal brát až po propuknutí nachlazení, přehled žádný konzistentní účinek na trvání ani závažnost nenašel. Těch 8 % platí pro pravidelný příjem předem, ne pro sáhnutí po céčku, když už vás to chytlo.

Jedna výjimka. U lidí vystavených krátkodobě extrémní fyzické zátěži, konkrétně u maratonců, lyžařů a vojáků na cvičení v subarktických podmínkách, se riziko nachlazení zhruba na polovinu snížilo. Šlo o pět studií s 598 účastníky. Na běžnou populaci se to nevztahuje.

Jak je to s vitamínem D a dýchacími infekcemi?

Tohle je oblast, kde se závěry v posledních letech posunuly, a je potřeba to říct rovnou.

Starší přehledy naznačovaly ochranný účinek. Aktualizovaná metaanalýza (Jolliffe a kolektiv, 2025) už ale celkově statisticky významný ochranný účinek proti akutním dýchacím infekcím nenašla, protože interval spolehlivosti nově zahrnuje i hodnotu bez efektu. Náznak přínosu zůstal jen v některých podskupinách.

Co u vitamínu D platí a je schválené, je jeho příspěvek k normální funkci imunitního systému, k udržení normálního stavu kostí a k dalším funkcím z tabulky výše. Kolik ho podle doporučení potřebujeme a jak číst jednotky na etiketě, rozebíráme v článku o vitamínu D.

Proč u bylinek žádné schválené tvrzení nenajdete?

Echinacea, bez černý, zázvor, česnek, houby, oregano. Kolem nachlazení se jich točí celá řada a u některých existují i studie.

Přesto o jejich účincích nenajdete jediné schválené zdravotní tvrzení, a má to systémový důvod. Tvrzení týkající se rostlin jsou v Evropské unii na takzvaném pozastaveném seznamu (on hold). Byla tam zařazena v přechodném období a jejich odborné posouzení dosud neproběhlo. Nejsou tedy ani schválená, ani zamítnutá, prostě čekají.

V praxi to znamená, že jakékoli tvrzení o účinku bylinky na nachlazení stojí mimo schválený rámec, bez ohledu na to, jak zajímavá studie se za ním skrývá. Proto v tomhle článku u bylinek žádné účinky neuvádíme.

Co pro střevní mikrobiom dělá jídlo?

Nejzajímavější data přinesla studie stanfordského týmu (Wastyk a kolektiv, Cell, 2021), a to hlavně proto, že dopadla jinak, než autoři čekali.

Zdraví dospělí byli rozděleni do dvou skupin. Jedna zvýšila příjem fermentovaných potravin, tedy jogurtu, kefíru a kvašené zeleniny, druhá výrazně zvýšila příjem vlákniny. U skupiny s fermentovanými potravinami rostla rozmanitost střevního mikrobiomu a klesaly zánětlivé ukazatele v krvi. U skupiny s vysokým příjmem vlákniny se rozmanitost během té doby nezvýšila. Autoři sami psali, že čekali opak.

Mimochodem, poměr bakterií k lidským buňkám v těle je zhruba 1:1, ne 10:1, jak se dlouho uvádělo. Ten starší údaj opravili Sender a kolektiv (Cell, 2016) a je hezkou ukázkou toho, jak dlouho umí přežít efektní číslo.

Co pomáhá mimo doplňky?

Krátce, protože tady se toho nedá moc vymyslet a nic z toho se neprodává.

Mytí rukou. Respirační viry se přenášejí i kontaktem, takže ruce jsou reálná cesta. Mýdlo a voda stačí.

Větrání. Aerosol se v uzavřené místnosti hromadí a větrání jeho koncentraci snižuje. V zimě je to nejopomíjenější věc vůbec.

Spánek. Nedostatek spánku se opakovaně spojuje s vyšší náchylností k infekcím. Je to jeden z mála faktorů, který má člověk poměrně dobře pod kontrolou a nestojí nic.

Kdy to patří k lékaři?

Nachlazení je virové onemocnění, které obvykle odezní samo. Doplněk stravy není lék a tenhle článek není návod na léčbu.

K lékaři patří dlouhotrvající nebo zhoršující se potíže, vysoká horečka, dušnost, silná bolest a stav, který se vymyká tomu, co znáte. Rozhodnutí o léčbě včetně toho, jestli jsou na místě antibiotika, patří lékaři, ne článku ani prodejci doplňků.

Zvlášť opatrní buďte, pokud užíváte léky nebo máte chronické onemocnění. Doplňky s léky interagují a nejde o teoretické riziko.

Co zatím nevíme?

Nejdřív k tomu, co v tomhle textu není. Nenajdete tu dávkování při nachlazení, doporučení konkrétních přípravků na příznaky, rady k horečce ani bylinky s přisouzenými účinky. Všechno tohle jsou buď věci pro lékaře, nebo tvrzení mimo schválený rámec.

Teď k vědě. U zinku probíhá otevřený odborný spor o to, jak vyhodnotit dosavadní studie, a poctivá odpověď dnes zní, že jistotu nemáme. To je nepohodlné, ale je to přesnější než tvrdit jednu stranu.

U vitamínu C víme docela dost a závěr je střízlivý: u běžné populace nachlazení nepředchází a jeho zkrácení je malé. Proč platí ta výjimka u extrémní fyzické zátěže, vysvětleno není.

U vitamínu D se obraz v posledních letech posunul směrem k opatrnosti a je docela pravděpodobné, že se ještě posune, až přibudou další data.

A obecně. Skoro všechny studie tohoto typu měří výskyt nebo délku nachlazení u skupin lidí. Z toho, že něco vyjde jako průměrný rozdíl mezi skupinami, neplyne, že to bude fungovat u vás. Marketing tenhle krok dělá běžně a věda ho nepodporuje.

Zdroje

1. Nault D, Machingo TE, Shipper AG, et al. Zinc for prevention and treatment of the common cold. Cochrane Database Syst Rev. 2024;5:CD014914. DOI: 10.1002/14651858.CD014914.pub2.
2. Singh M, Das RR. Zinc for the common cold. Cochrane Database Syst Rev. 2013 (CD001364). Staženo z publikace v dubnu 2015, oznámení aktualizováno v září 2016.
3. Hemilä H, Chalker E. Shortcomings in the Cochrane review on zinc for the common cold (2024). Front Med. 2024;11:1470004. DOI: 10.3389/fmed.2024.1470004.
4. Hemilä H, Chalker E. Vitamin C for preventing and treating the common cold. Cochrane Database Syst Rev. 2013;(1):CD000980. PMID: 23440782. DOI: 10.1002/14651858.CD000980.pub4.
5. Jolliffe DA, Camargo CA Jr, Sluyter JD, et al. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory infections: systematic review and meta-analysis of stratified aggregate data. Lancet Diabetes Endocrinol. 2025. DOI: 10.1016/S2213-8587(24)00348-6.
6. Wastyk HC, Fragiadakis GK, Perelman D, et al. Gut-microbiota-targeted diets modulate human immune status. Cell. 2021;184(16):4137–4153.e14. PMID: 34256014. DOI: 10.1016/j.cell.2021.06.019.
7. Sender R, Fuchs S, Milo R. Revised estimates for the number of human and bacteria cells in the body. Cell. 2016;164(3):337–340. DOI: 10.1016/j.cell.2016.01.013.
8. Scientific Committee on Food / EFSA, horní bezpečný limit příjmu (UL) pro zinek: 25 mg denně pro dospělé ze všech zdrojů.
9. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, seznam schválených zdravotních tvrzení (funkce imunitního systému).
10. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006; rostlinná tvrzení na pozastaveném seznamu (on hold).

Článek má informativní a vzdělávací charakter, shrnuje závěry uvedených zdrojů a nenahrazuje individuální konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.