Střevo – játra – pokožka

Obsah článku:

• Střevní flóra
• Rovnováha a střevní flóra
• Vlivy a faktory

Starejte se o vaši střevní flóru

Játra jsou nejen důležitým zdrojem trávících šťáv (účinek jaterního sekretu na trávící procesy platí především na roli žlučových kyselin při trávení tuku), nýbrž také centrálním orgánem látkové výměny.

S příjmem potravy souvisí stálá resorpce xenobiotik (cizorodých látek), které přes systém vrátnicových žil dorazí až k játrům. Četné z těchto substancí pak způsobují poškození jater.

Fyziologická střevní flóra je jedním z nejdůležitějších faktorů, které mohou zabránit mj. i tomuto poškození jater. Fyziologické střevní bakterie, jako Escherichia coli, enterokoky a bifido-laktobakterie, osídlují charakteristickým způsobem povrch epitelu střevní sliznice a tím, že zabraňují ulpívání invazivních bakterií (např. proteus, klebsiella, klostridie, pseudomonas) na sliznici, znamenají důležitou ochranu pro integritu mechanické bariéry epitelu střevní sliznice.

Díky neustálému vystupování bakterií a velkých molekul ze střeva přes specializované buňky v tenkém střevě, tzv. M(mikrofold)-buňky, je stimulována nejen obranná pohotovost imunitního systému, nýbrž také systémová imunitní obrana.

Zachování udržení této rovnováhy je závislé především na sekreci žaludečních kyselin, na trávících fermentech slinivky břišní, na žlučové sekreci, střevní motilitě, integritě střevní sliznice jakož i na samotné střevní flóře.

Zpět na začátek »

Rovnováha složení střevní flóry

Tato rovnováha však může být také ovlivněna externími faktory, jako jsou antibiotika nebo terapie ozařováním. Poruchy složení střevní flóry mohou podpořit buď vnikání, nebo osídlení přechodných mikroorganismů ve střevě a způsobit tak snížení minimální infekční dávky pro obligátní nebo podmíněně patogenní bakterie, nebo mít za následek narůstající rozbujelost horních úseků tenkého střeva bakteriemi flóry tlustého střeva.

Klinicky se průjmové onemocnění projevuje poruchami trávení, které mohou postihnout štěpení (maldigesce) a/nebo resorpci (malabsorpce) sacharidů, proteinů, tuků nebo kyseliny žlučové.

Vzrůstající bakteriální odbourávání částí potravy, které se přitom vyskytuje, způsobuje podstatné zatížení výkonnosti detoxikace jater, a to z důvodu bakteriálních produktů látkové výměny jako jsou biogenní aminy, amoniak, fenoly, skatol aj.

Kvasinky mohou díky kvašení střevního obsahu vytvořit dokonce takové množství metylamylalkoholu a izoamylalkoholu, že to až způsobí těžké poškození jater. Konečně vede porušení nerovnováhy střevní flóry k poškození střevní sliznice a zvýšením permeability střevní sliznice k oslabení obranné funkce střeva a ke zvýšenému antigenovému zatížení makroorganismu.

Zpět na začátek »

Faktory ovlivňující střevní flóru

Závěr I:

Chybné stravovací návyky, terapie ozařováním, zneužívání antibiotik, kortikoidů, projímadel, předcházející infekce, blokátor ovulace, jedy životního prostředí, chronická onemocnění psychické potupy/stres, jen abych jmenoval alespoň některé, jsou faktory ovlivňující střevní flóru. Narušená mikroekologická rovnováha vede k:

1. rozbujelosti střevní flóry potenciálními patogenními zárodky jako jsou candida, clostridium aj.
2. usnadněné osídlení a rozmnožení původců nákazy jako jsou salmonely, shigelly, pseudomonády aj.
3. tvorbě toxických produktů látkové výměny z důvodů střevních zárodků (zvýšené zatížení jater, podpora vzniku rakoviny střev, negativní vliv na CNS, aj.)
4. narůstajícímu vyčerpání intestinálního imunitního systému z důvodu zvýšeného pronikání zárodků střevní stěny, např. sepse z důvodu fyziologických střevních zárodků.

Kvůli zvýšenému zatížení jater dojde k narušení funkcí jater, zvláště co se týče biotransformace. Na základě její bariérové funkce mezi gastrointestinálním traktem a velkým krevním oběhem, jakož i ústřední pozici v látkové výměně, hrají játra významnou roli v souhře orgánů, takže se poškození častěji projeví na jiných systémech (např. srážení krve, endokrinní kontrola, imunitní regulace, vodní a elektrolytový režim). V závislosti na příčině a délce působení hepatoxických faktorů jakož i na rozsahu poškození a schopnosti regenerace jater závisí to, jaký průběh nabere tento patologický proces, v našem případě neurodermitida.

Závěr II:

Úspěšná léčba endogenních ekzémů (atopický ekzém, neurodermitida) je bez normalizace střevní flóry jakož i játrové látkové výměny nepředstavitelná, ba nemožná.

Časopis Neurodermitida
Spolkového svazu nemocných neurodermitidou v Německu (zapsaný spolek),
Vydání 29 56154 Boppard Květen 1996

od Dr.med. R. Shimshoniho, primáře odborné nemocnice na zámku Friedensburg