Your browser does not support JavaScript or You have disabled it. Most of the features will not work so please enable JavaScript!

Očkování, poruchy vývoje a imunity u dětí – Část III.

Obsah článku:

7. Jak nebezpečné jsou dětské nemoci? Co dělat při akutní infekční nemoci?

V této souvislosti musíme probrat i toto téma. Mnoho rodičů udělá první krok, začnou pochybovat o očkování, ale zůstane v nich strach z nemocí. Často zcela zbytečně.

Závažnost nemoci stoupá s nedostatečnou nebo nekvalitní výživou a špatnými hygienickými podmínkami. Je nutné vědět, že (přes strašení pediatrem) dětské nemoci u dobře živeného a jinak zdravého dítěte v naprosté většině případů nejsou nebezpečné. Naopak – jsou nutnou součástí zdravého vývoje imunitního systému. Výskyt invazivního onemocnění je známkou již předem narušeného imunitního systému. Invazivní (neurologické) formy nemocí se vyskytují jen u cca promile, max. procenta nakažených. Platí to pro všechny nemoci, které mají v obraze postižení nervového systému, jako je například obrna, borelióza, klíšťová encefalitis, hemofilové, pneumokokové infekce apod.

Před pár lety nám přednášel homeopatický lékař Will Taylor z USA o epidemii západonilského viru (West Nile Virus), která počátkem tisíciletí přešla přes Spojené státy. Polio-like syndrom (syndrom podobný dětské obrně – pozn. red.) se vyskytl řádově u několik procent nakažených a koreloval s nepřítomností horečky! Opět stará známá horečka.

Např. epidemie spalniček v Africe mívají až 35% úmrtnost dětí, v Evropě prakticky nulovou. V civilizovaných zemích se NIKDY nemohou vyskytnout epidemie jako v 19. století, čímž jsme opakovaně strašeni. Kdo tak straší, je zjevně špatně informován. Opět se podívejte na stránky s výskytem nemocí a uvidíte jak úbytek kurdějí (skorbut – pozn. red.), tj. nedostatku vitamínu C, přesně koreluje s úbytkem infekčních nemocí. Dr. Archie Kalokerinos, kterého jsem již citovala, dokázal zvrátit vysokou úmrtnost po očkování u dětí Aboriginů v Austrálii dodáním vitamínu C.

Takže správná strava je základem dobré imunity. Nejde jen o to, mít dost živin a vitamínů, jde i o to, co by ve stravě být nemělo. Chcete-li, aby vaše děti byly zdravé, co nejdéle je kojte. Stačí i jednou denně, nebude-li více mléka, nejde o výživu, ale imunitu. Klidně kojte do dvou let i déle, půjde-li to. Usínání u prsu v náruči matky považuji za velmi důležité pro celkové blaho malého dítěte. Není na místě vychovávat, ale zajistit pocit bezpečí. Snažte se kupovat stravu do nejčerstvější a nejčistší. BIO je ideální, ale i konvenční zelenina je lepší, než žádná. Strava by měla být tak z 80% rostlinná, více je lépe. Kupujte co nejvíce jen základní potraviny a vařte čerstvě. Cokoli prošlo potravinářským závodem je mrtvé a toxické. Nepoužívejte mikrovlnnou troubu!!! Živočišné potraviny by měly být pokud možno BIO nebo alespoň ze slušných chovů. Na tom bych nešetřila. Dále nekupujte nic, co obsahuje aditiva. Čtěte etikety a jsou-li na ní uvedené ingredience, o kterých nevíte, co to je, nekupte to. Pravidelně kontrolujte etikety výrobků, které jste si již prověřili, nikdy nevíte, kdy se je výrobce pokusí „vylepšit“. Omezte sladkosti, při nemoci je zcela vylučte. Cukr významně inhibuje imunitu.

Velmi důležité je striktně se vyhýbat těmto dvěma aditivům (přídavným látkám – pozn. red.): glutamátu a aspartamu. Aspartam je v současnosti nejpoužívanější umělé sladidlo. Je jedovatý, původně byl vyvíjen jako biologická zbraň. Je velmi podezřelý z podílu na syndromu války v Zálivu, protože američtí vojáci pili Coca-Coly a limonády slazené aspartamem, které navíc stály týdny na slunci a horku. Kromě toho byli taky očkováni proti antraxu, což jim samozřejmě na zdraví moc nepřidalo. Vojáci z evropských jednotek, kteří nebyli očkováni proti antraxu a nepili erární limonády, měli mizivý výskyt tohoto syndromu ve srovnání s Američany.

Aspartam u krys cca 30× zvyšuje výskyt nádorů mozku. Aspartam poškozuje endokrinní systém, je podezřelý ze stimulace prolaktinu, který vede k rakovině prsu. Dr. Blaylock o něm napsal celou knihu, nemohu se rozepisovat více. Je to prostě jed, pro děti zcela určitě. Hledejte ho v bonbónech, žvýkačkách, všech sirupech (proti kašli, vitamínové apod.), ve vitamínech, divili byste se, kde je.

Glutamát se skrývá pod různými názvy. I pečlivé maminky, které nekupují nic s deklarovaným glutamátem, jím svou rodinku nevědomky krmí (včetně mě). Glutamát dráždí mozek a zhoršuje celou situaci kolem očkování. V nemoci se vždy zvyšuje excitotoxicita, proto je nám při horečce tak špatně. Neměly by ho jíst nejen děti, ale logicky ani těhotné a kojící matky! Člověk ze všech dosud zkoumaných savců má nejvyšší hladinu glutamátu v krvi po jeho požití, cca 25× vyšší než makak, cca 5× vyšší než myš. Hladina glutamátu v plodu u primátů je cca 2× vyšší než u matky! Maminky by měly vědět, že vstupuje do plodu! A do mléka. Dítě, které konzumuje glutamát (a pozor, je v dětské stravě!), je logicky náchylnější k excitotoxickému poškození mozku.

Nekojené dítě má vyšší příjem hliníku a fluoru z umělé výživy a je-li přikrmováno ze skleniček, má i vysoký příjem glutamátu. Nevěřte reklamě, nejlepší jídlo je domácí. Jedli byste sami neustále samé konzervy? Asi ne. A dětem to dáváme, několikrát denně, den za dnem. Existují matky, co si nestoupnou k plotně, jen k mikrovlnce.

Kde ho najdete: E621 až E625, MSG, monosodium glutamate, glutamát sodný, hydrolyzovaný rostlinný nebo sojový protein nebo extrakt, cokoli hydrolyzovaného, autolyzovaného, kvasnicový extrakt, přírodní aroma, kořenící směsi, regulátor chuti, bujón, vývar. I na lahvičce s kojeneckou výživou najdete tyto látky. Na etiketě může být drze napsáno „bez přidaného glutamátu“!

Dále by bylo vhodné u dětí prověřit potravinové alergie. Lze udělat krevní testy, ale nejsou stoprocentní. Nejlepším řešením, zejména je-li dítě často nemocné, je eliminační dieta. Tak na měsíc zcela vyloučit všechny zpracované potraviny, aditiva, lepek, kravské mléko a vše z něj, vejce, sóju, v případě ekzému i lilkovité, tj. brambory, papriky, rajčata a lilek (baklažán). Pokud dítě konzumovalo některou z těchto potravin a bylo na ni alergické, poznáte to na zlepšení celkového stavu, konkrétních příznaků a chování. Může zcela vymizet hyperaktivita, agresivita, únava, různé bolesti hlavy a břicha, rýma, kašel, ekzém, dokonce může autistické dítě začít mluvit! U kojeného dítěte drží dietu matka a pozoruje reakce na dítěti.

Je povoleno konzumovat zeleninu, ovoce, ořechy, semena, luštěniny, maso, ryby, panenské oleje, bezlepkové obilniny. Je to zcela plnohodnotná strava. A nezapomeňte – hlad je nejlepší kuchař.

Dojděte si k pediatrovi (a vy současně ke svému doktorovi) a nechte si zjistit hladinu vitamínu D. S téměř 100% jistotou ji budete mít nízkou. Pak je nutné vitamín D doplňovat. Odkazuji na internet, kde se dočtete vše podstatné (viď např.: „Vitamín D sa ukázal byť v predchádzaní chrípke oveľa lepší než očkovanie“)

Další důležitá věc: horečka. Chcete-li, aby vaše dítě dobře zvládlo akutní nemoc a vyšlo z ní posíleno, nesrážejte mu horečku léky! Ať je jakkoli vysoká! Dítě má přesně tak vysokou teplotu, jak potřebuje. Rutinní srážení teplot již kolem 38,5 °C poškozuje imunitní systém a spolu s očkováním a nekvalitní stravou je podle mého názoru hlavní příčinou bídného zdravotního stavu dnešních dětí.

Můžete použít zábal nebo vlažnou sprchu, ale ne léky.

Robustní, silné dítě se silným imunitním systémem bude mít vysokou horečku. Patří to k němu, je to dobře a není důvod ji srážet. Takové děti často i při teplotě pobíhají, mají hlad, hrají si a nelze je udržet v posteli. Když se jim do toho nezasahuje, častokrát jim teplota do druhého dne klesne a jsou zdravé. Já se budu spíše obávat o dítě, které bude mít 37,5 °C a bude ležet jak mrtvola, nebude chtít jíst, nebude mít o nic zájem. Rodičům říkám: když si odmyslíte teplotu, je na dítěti ještě něco v nepořádku? Často řeknou, že nic. Nekojícím matkám říkám, že když nemají nervy se na to koukat, ať si vezmou ony samy něco na uklidnění a neléčí si svoje nervy na těle svého dítěte. Ono tu horečku potřebuje. A dokud nezvládne infekci, do té doby ji bude mít.

Dva příklady, že horečka nekoreluje se závažností nemoci. Při šesté nemoci má dítě 3 dny vysokou kontinuální horečku kolem 40 °C, která sama klesne a nezanechá následky. Na druhé straně jsem viděla dítě se zápalem plic, které mělo dva dny mírnou teplotu a trochu kašlalo a pak nemělo žádné symptomy, jen leželo, spalo, nejedlo a scházelo. Na nic si nestěžovalo, ani nekašlalo, až se po několika dnech objevil poslechový nález na plicích.

Je důležité vědět, co v těle dělají léky na snížení horečky. Pro děti jsou dva: paracetamol a ibuprofen. Když si vezmete tyto léky, zablokujete imunitní děje v těle, snížíte produkci zánětlivých působců, kterými spolu imunitní buňky komunikují. Horečka zrychluje metabolismus, aktivizuje celý imunitní systém a v neposlední řadě není mikrobům příjemná. Snížením teploty se vám sice hodně uleví, protože zvýšení hladiny těchto látek působí bolesti a další nepříjemné symptomy nemoci, ale úbytek těchto látek v krvi vyšle do termoregulačního centra v mozku falešnou informaci o tom, že infekce je zvládnuta. Musíte si uvědomit, že horečka je velmi starý obranný mechanismus, mají ho všichni savci. Přítomnost infekce v těle vede k produkci různých látek, které dotečou do mozku do termoregulačního centra, ono z toho pozná, že v těle je infekce a zvýší teplotu. Nechá ji zvednutou do té doby, dokud do mozku tyto látky tečou. Jakmile přestanou téci, centrum usoudí, že je po infekci a teplotu sníží zpět na normál. Tento mechanismus vznikl v době, kdy jsme byli ještě opice a neexistoval ani paralen. Proto si mozek myslí, že když tyto látky přestanou téci, že je po infekci, netuší, že jsme si vzali paralen a jsme stále ještě plni virů nebo bakterií.

Takže umělé snižování horečky léky potlačuje imunitní reakce, prodlužuje nemoc a dobu infekčnosti (velmi ohleduplné k ostatním, vzít si Coldrex a jít do práce, že?), oslabuje imunitu a prodlužuje rekonvalescenci. Toto vše bylo vědecky prokázáno. Při systematickém používání antipyretik hned při prvních příznacích se imunita zcela zničí a člověk pak není schopen vyrobit horečku, ani když je to životně důležité. Pěkná vysoká horečka může vyléčit i rakovinu! Existuje mnoho zahraničních klinik, například v Německu, které jsou součástí zdravotnického systému a placené pojišťovnami, které léčí rakovinu horečkou.

Užití těchto léků může rozhodnout mezi životem a smrtí. Výše uvedený Dr. Incao jednou citoval studii o spalničkové epidemii v Africe. Nepamatuji si, kde to bylo, ale detaily mi utkvěly v paměti. Při této epidemii byly do nemocnice přijímány opravdu nemocné děti. Podvyživené, s přidruženými nemocemi. Rutinní terapie byla paracetamol na horečku, diazepam nebo něco podobného na zklidnění, léky na kašel, antibiotika, antimalarika dle potřeby. Podstatné je, že jim byla rutinně srážena teplota. Úmrtnost byla 35%.

Po několika týdnech si lékaři všimli, že děti, které přicházely v horším stavu, s vyšší teplotou, horšími výtoky, se nakonec spíše uzdravily než děti, které tak špatně nevypadaly. Tak přehodnotili léčbu. Objevili Ameriku a napadlo je, že možná ta horečka k něčemu bude. Přestali ji dětem rutině srážet, terapii omezili na podání antibiotik a antimalarik, když byla nutná. Výsledky byly šokující. Úmrtnost klesla na 7%, tj. snížila se na pětinu! Ti doktoři svou „léčbou“ a nepochopením imunitních dějů zbytečně zabíjeli čtyři děti z pěti!

Asi jste šokováni, protože něco takového u nás naštěstí nevidíme. Naše děti neumírají, protože jsou lépe živené, ale imunita se jim také oslabí. V extrémní situaci ale může potlačení horečky rozhodnout o tom, jestli přežijete nebo zemřete. Přistupujte s tímto vědomím ke každé tabletě paralenu. Neptejte se mě ale, proč od každého doktora slyšíte, že si máte vzít paralen, i když máte jen mírně zvýšenou teplotu. Zeptejte se těch doktorů, já svým pacientům paralen zakazuji.

Nebojte se febrilních křečí. Jsou vzácné, neopakují se a nejsou nebezpečné. Pokud dítě křeče již mělo, není třeba se jich znovu bát. Neopakují se během nemoci, obvykle nastanou hned při prvním prudkém vzestupu teploty. Preventivní opatření proti jejich opakování jsou zbytečná a škodlivá. O febrilních křečích píše obsáhle Dr. Blaylock.

Tak jak pečovat o dítě v nemoci: nesrážet horečku, naopak ho teple zabalit, dávat hodně pít, ne cukr, ne sladké, špetku soli do nápoje, když se hodně potí, jen lehká strava pokud má hlad: ovoce, zeleninová polévka, rýže. Nedávejte mléčné výrobky, mléko, maso ani vejce. Omezit stimulaci televizí apod. Nelze-li dítě udržet v posteli, nechte ho si hrát, teple oblečené, nenechte ho běhat a skákat. Snažte se, aby hodně spalo. Kojené dítě kojte tak často, jak chce, vykašlete se na nějaký režim.

Použijte léky podporující imunitu, Oscillococcinum a jiná homeopatika, echinaceu, betaglukany apod. Vitamín C opět ve vysokých dávkách, pro dospělé několik gramů denně, pro děti podle váhy od 100 do 1000 mg.

Infekční nemoc považujte za velký úklid, je to vlastně gruntování. Jsme stále infikováni bakteriemi a viry, uvádí se, že v sobě máme více bakteriální DNA než své vlastní, bakterie tvoří až 2 kg hmotnosti našeho těla. Bez nich bychom zemřeli. Když se tělo příliš zanese, imunitní systém využije posledního popudu bakterie nebo viru, který letěl kolem a aktivuje zánět. Všechny symptomy, které při nemoci máme, dělá naše tělo. Horečka je obrana, všechny výtoky, rýma, kašel, pocení, zvracení, průjem apod. jsou snahou zbavit se odpadu. Teprve až když je hotovo, situace se uklidní. Tělu pomůžete tím, že ho nebudete zatěžovat jídlem, nebudete mu házet klacky pod nohy chemickými léky tlumícími imunitu, naopak ho zahřejete, dodáte vitamíny a podpoříte v jeho boji.

Dále hraje velkou roli vaše vlastní sebedůvěra a sebejistota. Když budete svému dítěti věřit, že zvládne nemoc a nebudete se o něj zbytečně bát, ono to zvládne. Děti chtějí plnit přání rodičů, a když si rodiče budou podvědomě přát (nebo se bát, to je jedno), aby dítě onemocnělo, ono jim udělá radost a onemocní. A naopak.

Nakonec možná to nejdůležitější: láska. Milované dítě prospívá vždy lépe. Nezapomeňte na fyzický kontakt, šátkování, různá nosítka a vaky. Kontakt kůže na kůži, mazlení, hlazení, masáže, pusinkování, kdykoli a kdekoli!

Zpět na začátek »

8. Jak napravit již vzniklé škody

Možná si říkáte, to je sice všechno hezké, že bychom měli být opatrní, ale co když jsme nebyli, protože jsme to nevěděli a naše doktorka taky ne? Co když už naše dítě trpí alergiemi, oslabenou imunitou, chronickými průjmy, poruchami chování a vývoje, je autistické nebo má jiné vážné problémy? Co s rozlitým mlékem? Naštěstí, situace není zoufalá.

Existuje propracovaná a praxí ověřená metoda léčení poškození očkováním. Je jedinečná v tom, že ukáže, která konkrétní vakcína nebo lék způsobily největší problémy. Před rokem zemřelý Dr. Tinus Smits, holandský lékař a homeopat, se více než 15 let zabýval léčbou postvakcinačního poškození. Napsal knihu „Post-vaccination syndrome“. Jako klasický homeopat se původně snažil léčit poškození očkováním podáním Thuji, Silicey, ale výsledky ho neuspokojovaly. Uvedené léky jsou opakovaně citovány v homeopatické literatuře jako léky na následky očkování, ale v současné době to neplatí.

Ony fungovaly na původní očkování proti neštovicím, které vyvolávalo jiné spektrum nežádoucích účinků. Dr. Smits se pak dostal k informacím o izopatickém podávání potencovaných vakcín. Izopatie je metodou homeopatie, kdy se podávají homeopaticky zpracované substance, které vyvolaly problém. Kromě vakcín se tyto léky vyrábějí i z jiných léků, toxinů apod. Dr.Smits stihl do své smrti v roce 2010 touto metodou vyléčit tisíce dětí, z toho cca 300 autistů. Když píšu „vyléčil“, tak tím myslím, že byly úplně zdravé, nepotřebovaly léky ani speciální péči.

Dr. Smits definuje PVS takto: Jakýkoli symptom, který se projeví po očkování a zmizí po podání potencované vakcíny, byl touto vakcínou způsoben. Prodleva mezi očkováním a nástupem obtíží může být týdny i měsíce a nástup může být pozvolný.

Pestrost projevů a časový odstup jsou dva faktory, které mohou znesnadnit rozpoznání PVS. Lékaři nejsou školeni ho vidět. Půvab Smitsovy metody je v tom, že se ukáže, co PVS způsobilo. Protože jde o kumulaci škod a fenomén poslední kapky, vakcína, po které se projevily hlavní problémy, vůbec nemusela být hlavním viníkem. Kdyby byla podána bez přítomnosti preexistující zátěže, nemusela by dítěti vůbec nic špatného udělat. Hlavní zátěž mohla být něco jiného. Proto se detoxikují všechny faktory, nejen vakcína, po které došlo k problémům.

Jak se může projevit PVS? Upozorňuji, že uvedené stavy a nemoci se vyskytly u reálných pacientů a bylo prokázáno při léčbě, že byly způsobeny vakcínami.

Zpět na začátek »

8.1. Akutní PVS

Horečka, křeče, bezvědomí, spavost nebo neklidný spánek, encefalitis (zánět mozku – pozn. red.) a/nebo meningitis (zánět mozkových blan – pozn. red.), pronikavý neutišitelný srdcervoucí pláč (cri encephalique), syndrom náhlého úmrtí kojenců (SIDS = Sudden Infant Death Syndrome – pozn. red.), mdloby, šok, otok a zarudnutí místa vpichu, bolestivost.

Zpět na začátek »

8.2. Chronický PVS

Známky narušení imunity: opakované nebo chronické infekce, alergie, ekzém, astma apod., chronické potíže GIT (GastroIntestial Tract = trávicí soustava – pozn. red.): průjem, zácpa, rozvoj potravinových alergií, Crohnova nemoc, autoimunitní (AI) projevy: systémové AI nemoci, artritis, diabetes 1. typu (dětská cukrovka), autoimunní zánět štítné žlázy apod., bolesti hlavy (chronická meningitis), závratě, neurodegenerativní nemoci, chronický únavový syndrom, myalgický syndrom, narušený spánek s periodami probouzení a pláče, poruchy růstu, koordinace a vývoje, poruchy chování: vztek, agresivita, podrážděnost, náladovost, emoční nevyrovnanost, ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder – poruchy pozornosti a hyperaktivita – pozn. red.), dyslexie apod., autismus, epilepsie.

Typický případ PVS popisuje Dr.Tinus Smits ve své nové knize „Autism – beyond despair“. Toto dítě Dr.Smits nikdy neměl ve své péči, jde o přepis dopisu matky.

Chlapec, v 18 měsících dg. Autismus.

Očkování:

  • 2 dny proti hepatitis B
  • 2 měsíce Infanrix Hexa + Prevenar
  • 3 ½ měsíce Prevenar, hepatitis B
  • 5 měsíců Infanrix Hexa + Prevenar
  • 7 měsíců Infanrix Hexa + Prevenar
  • 9 měsíců proti hepatitis B
  • Mezi 7–9 měsíci si matka všimla, že méně žvatlá a méně reaguje na podněty
  • 9 měsíců: žlutý hlen v očích, slepené oči, otitis media (zápal/zánět středního ucha – pozn. red.), faryngitis (zápal hltanu – pozn. red.). Th. Amoxicilin
  • 12 měsíců otitis media, th. Amoxicilin
  • 12 měsíců Varivax (vakcína proti planým neštovicím, dobrovolná)
  • Všimněte si načasování, v jednom měsíci nemoc i očkování! Začal dostávat kravské mléko, neustálý průjem a ekzém.
  • 14 měsíců oboustranná otitis media, th. Amoxicilin
  • 16 měsíců má vyrážku, nereaguje, jen mumlá, přestal říkat máma a táta
  • 16 měsíců MMR, Hib
  • Kaskáda intoxikace není ještě u konce a žádný lékař zjevně nevidí, co se děje.
  • 16 ¼ měsíců otitis media, Th. Cefzil
  • 16 ¾ měsíců stále oboustranná otitis media, th. Amoxicilin
  • 17 měsíců nechce jíst, vyrážka na obličeji
  • 17 ¾ měsíců praskliny kolem úst, zelený výtok z nosu, vyrážka na obličeji, moučnivka v ústech, oboustranná otitis
  • 18 měsíců přestává a reagovat, ekzém, DTaP
  • Jakoby toho nebylo dost, dostává další vakcínu, přestože zjevně není v pořádku.
  • 18 měsíců diagnostikován autismus
  • Smutné, ale reálné a bohužel časté.

K četnosti PVS ještě jeden postřeh. Když se budete bavit s lékaři, budou tvrdit, že to je vzácné. Protože oni si podobnou katastrofickou kaskádu, kterou jsem právě popsala, nedají do spojitosti s očkováním. Téměř všechny děti mají otitidy, záněty, rýmy, s kým to mají porovnat? Když se budete bavit s homeopaty nebo jinými alternativními lékaři a léčiteli, budou vám vyprávět spousty podobných příběhů. U nich se ty děti koncentrují. Nedávno se mi dostalo velmi znepokojivé informace od instruktorek kojeneckého plavání. Všimly si, že až 50% dětí vykazuje kolem 4. měsíce věku úpadek v pohybových schopnostech a dělají menší pokroky než předtím. Ony s dětmi plavou již od šestinedělí a znají je. A pozorují skokové zhoršení ve stejném věku. Dokonce si na to udělaly konferenci, kam si mě pozvaly na přednášku. Informace o hliníku ve vakcínách je dostaly. Dokonce jsem si dovolila předpovídat, že s nedávnou změnou očkovacího kalendáře u nás (po zrušení tbc posunuli první hexavakcínu na 9. týden věku) budou tyto negativní změny pozorovat o měsíc dříve.

50% dětí po prvním očkování… kolik jich bude, až dostanou všechny vakcíny?

Nedávno mi jedna moje pacientka povídala o svém vnukovi. Narozen o 6 týdnů dříve, kojen jen krátce, dostal první hexu + pneumokoka ve 3 měsících reálného věku, tj. fakticky v 6 týdnech! Reakce obvyklá, horečka, pláč, neklid. Při další kontrole se paní doktorce nelíbilo, že na bříšku nezvedá hlavičku, jak by měl. Může to mít dvě vysvětlení. Buď doktorka zapomněla, že mu je vlastně o 6 týdnů méně, stejně jako na to zapomněla při očkování, a tedy po něm nemůže chtít totéž co od staršího dítěte. To je ta lepší verze. Nebo je dítě již poškozeno a má narušený vývoj.

Zpět na začátek »

Jak se tedy léčí postvakcinační syndrom?

Při brouzdání na internetu najdete spoustu informací, různé spolky a terapie, např. DAN! (Defeat Autism Now! = Porazme autizmus ihned! – pozn. red.), chelační léčbu apod. Dr. Smits měl v péči i děti, které byly na bezlepkové a bez mléčné dietě, které prošly detoxikační léčbou těžkých kovů, braly různé suplementy (výživové doplňky – pozn. red.) apod. Přesto byly dosavadní výsledky ne zcela uspokojivé. Až jeho léčba vedla k průlomu. Vysvětluje to tím, že toxické substance, které na dítě působily, včetně vakcín, nechaly v organismu energetický a informační otisk, přestože mohly být fyzicky již dávno z těla vyloučeny. Tento otisk blokuje normální fungování organismu. Podobný princip popisuje i akupunktura, říká se tomu „rušivé pole“.

Metoda spočívá v podávání homeopaticky potencovaných vakcín. Při prevenci se podává potencovaná vakcína v potenci 200C 1 den před a po očkování ještě týž den, vždy jedna dávka (cca 10 kuliček). Při akutní reakci se podává potence 30C rozpuštěná ve vodě.

Léčba PVS se provádí potencovanými vakcínami ve speciálním režimu, měl by ji vést homeopat obeznámený s touto metodou. Pokud bylo dítě vakcínou poškozeno, bude na její homeopatickou formu reagovat zhoršením. Reakce mohou být někdy velmi dramatické. Nejsou nebezpečné, jen dramatické a jsou nadějné, protože jsou předzvěstí zlepšení.

Uvedu dva případy, oba dramatické, abyste věděli, co vše je ve hře.

Chlapec 5 let, autismus a epilepsie od 18 měsíců. Předchozí těhotenství matky po IVF (umělém oplodnění – pozn. red.), 3 měsíce před početím měla konizaci čípku pro prekancerózu (pred-rakovinový nález na krčku maternice – pozn. red.), otěhotněla nečekaně, amniocentéza pro chromozomální vadu matky, císařský řez pro nepostupující porod. Pneumonie (zápal pľúc – pozn. red.) a sepse (otrava krvi přemnoženými baktériemi – pozn. red.) v prvních dnech po narození, antibiotika. Tady vidíte, že ještě než se toto dítě dostavilo k prvnímu očkování, bylo již značně zatížené.

Očkování: hexavakcína ve 3, 4 a 6 měsících bez zvláštní reakce, Priorix (MMR) v 12 a 16 měsících. Na první dávku Priorixu reagoval vysokou horečkou, myslelo se i na šestou nemoc. Týden po očkování Priorixem se objevily epileptické záchvaty petit mal (absence). Přestal mluvit, ztráta očního kontaktu a rozvoj dalších autistických rysů. Matka pozorovala nepravidelné dýchání ve spánku (poškození dýchacího centra, kdyby byl mladší, možná by zemřel na SIDS).

Léčba detoxikací Priorixu: během týdne přestaly záchvaty epilepsie a během cca dvou měsíců se psychicky téměř normalizoval (byli na testech). Komunikoval, mluvil ve větách, lepší oční kontakt, všímal si a komentoval, měl citové projevy, smál se vtipům.

Současně se ale zhoršilo zahlenění, kterým trpěl již několik měsíců. Dostal horečku 38,5 °C a kašel. Matka, jak byla poučena pediatrem (bohužel mi nezavolala), dala chlapci večer jednu dávku dětského paracetamolu. Druhý den pozorovala regresi k autismu o cca 50%. Opakování detoxu MMR pomohlo jen trochu. Podala jsem detox paralenu s dobrým výsledkem, dosáhli jsme zlepšení asi o 80%. Epilepsie se po nemoci objevila při nižších dávkách léků.

Další případ od kolegyně homeopatky, ilustrující bezbřehou ignoranci některých lékařů. Lékařka porušila několik základních zásad, nerespektovala kontraindikaci na příbalovém letáku.

Holčička, 22 měsíců. Matka trpí na poruchu močových cest, má za sebou opakovaná kontrastní vyšetření, porod císařským řezem, anestezie. Opět značná zátěž dítěte.

První hexavakcína byla podána ve 3 měsících, přestože nebylo zhojeno TBC (první základní chyba, postup non lege artis!). Dítě hodně křičelo, měla horečku = encefalitická reakce. Pediatrička poté poradila rodičům, aby jí 3 dny před dalším očkováním preventivně podávali paralen!!! (druhá chyba, další dávka podle příbalového letáku již neměla být podána a ne že se dítěti zabrání reagovat!)

Po 2. hexavakcíně holčička ochrnula: centrální hypotonický syndrom, vývojově zastavena ve věku 4 měsíců. Vypadala doslova jako hadrová panenka s nepřítomným výrazem. Ani nežvýkala jídlo. Končetiny jí visely. Na podzim 2010 se dostala k homeopatce, která zahájila detox.

Detox hexavakcíny: po dávce v potenci 30C dostala horečku téměř 40 °C, která trvala celkem 3 dny. Během horečky byla holčička v dobrém stavu, jedla, spala. Po ústupu horečky se osypala vyrážkou a hodně se potila. Po odeznění reakce začala používat ručičky.

Zde názorně vidíte, co udělá násilné potlačení reakce na vakcínu. Kdyby tomu dítěti umožnili reagovat na skutečnou vakcínu, nejspíše by tak špatně nedopadla.

Dítě postupně prošlo detoxem, reagovalo na každou dávku, ale vždy došlo i ke skokovému zlepšení. Momentální stav je tento: zlepšil se svalový tonus, chodí na rehabilitaci, drží hračky, hlavičku, fixuje zrak, říká slabiky mamama, tatata. Na břiše se jí nelíbí, ale odstrkuje se. Snaží se i podstrkovat nohu. Sama jí lžičkou.

Ke zlepšení došlo již po první dávce detoxu hexavakcíny. Pak podali detox TBC vakcíny: reagovala příšerným jekotem – podle matky takto křičela po očkování, když jeli z porodnice. Toto dítě má šanci se zcela uzdravit, ale je třeba dočistit i další toxické faktory (anestezie, kontrastní látky, paralen).

Zpět na začátek »

Závěr

Očkování, tak jak je v současné době v západních zemích prováděno, může způsobovat zásadní problémy. Oficiální medicína stojí proti často jen intuitivním pocitům rodičů a léčitelů, že něco je zásadně špatně. Argumenty obou stran se často míjejí. Kritikům očkování chyběly vědecké informace, které by narušily mýty hlásané oficiální medicínou. Vidíme, že lékaři často trpí jakousi slepou skvrnou, jakoby nechtěli vidět, přestože důkazů a studií prokazujících jak realitu poškození, tak jeho mechanismus, stále přibývá. Očkování vzniklo jako dobrá myšlenka se snahou ochránit lidi před velmi nebezpečnými nemocemi. Bohužel se obsah vakcín i praxe během historie natolik proměnily, že je stále obtížnější ve vakcínách vidět dobro a prospěch. Spíše se zdá, že v rozvinutých zemích převažují negativa nad pozitivy. Osobně si myslím, že současná praxe očkování všech dětí v raném věku, automaticky, bez výběru, jen s velmi úzce vymezenými kontraindikacemi, je prostě a jednoduše riskantní a produkuje generaci dětí s oslabeným imunitním systémem a poruchami nervového vývoje. Mechanismus, jak a proč k tomu dochází, je podrobně popsán, je založen na pracích mnoha vědců, je konzistentní a na více úrovních poskytuje logicky související vysvětlení všech projevů postvakcinačního syndromu. Jde o fenomén imunoexcitoto­xicity.

Naše děti nejsou zdravější, než jsme byli my, naopak. Musíme si klást otázku, jestli výměna spalniček, zarděnek, ale i černého kašle za alergie, astma, hyperaktivitu, dyslexii a autismus byla skutečně výhodná. Každý se bojíme něčeho jiného, někdo nechce riskovat akutní nemoc, jiný se bojí dlouhodobých následků. Protože ale jistota neexistuje, každé rozhodnutí s sebou nese riziko, měli by rodiče mít právo vybrat si, co chtějí u svých dětí riskovat.

Naštěstí existuje naděje i pro velmi poškozené děti. Kromě terapie je ale nutné celkově přehodnotit vztah ke zdraví a názor na nemoc. Celkově ozdravit životní styl, spoléhat na přirozené regulační mechanismy, zdravý rozum, naučit se odpovědnosti sám za sebe, nespoléhat se slepě na moderní medicínu a uvědomit si, že zdraví se nerovná nepřítomnost příznaků, ale naopak je to schopnost adekvátně reagovat!

Prameny informací:

zdroj: MUDr. Ludmila Eleková (http://www.slobodavockovani.sk)

Souvísející produkt

Podobné články

Zdravé srdce - zdravý člověk

Zdravé srdce - zdravý člověk Obsah článku Jak... celý článek

Téměř vše o antioxidantech

Téměř vše o antioxidantech. Obsah článku: Zdravé... celý článek